Účastníky fóra seznámil s procesem vyjednávání české agrární diplomacie v Bruselu a s požadavky, které prosazuje na podporu českého zemědělství. Velkou část svého vystoupení věnoval ministr Toman suchu, a to zemědělskému i vodohospodářskému, a rovněž kůrovcové kalamitě.

Za jednu z priorit při vyjednávání nové podoby Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020 označil ministr zemědělství Toman zajištění dostatečných finančních zdrojů, a to proto, že peníze určené pro zemědělce budou využity také na plnění požadavků vyplývajících z tzv. Nové zelené dohody. Ta má představovat zásadní strategii s ambiciózními cíli pro přechod na klimaticky neutrální a udržitelnou ekonomiku bez skleníkových plynů do roku 2050. Ocenil směřování Strategie Evropské komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Strategii k biodiverzitě, je však přesvědčen, že je nutné přitom respektovat výchozí situace a specifika jednotlivých členských států při stanovování cílů v jednotlivých oblastech.

„Evropská komise chce například do roku 2030 omezit o 50 procent používání pesticidů. My už jsme dnes v jejich využívání pod průměrem Unie a to samé platí v případě využívání hnojiv. U nás spotřeba pesticidů za poslední roky klesla o 27 procent, ve Francii vzrostla ve stejném období skoro o 40 procent a třeba v Rakousku dokonce o 53 procent. Spolu s Portugalskem a Irskem patříme mezi ty unijní země, kde objem prodaných prostředků proti škůdcům klesá nejvíce. V šetrném zemědělském hospodaření jsme výrazně napřed a pokud je potřeba redukce, je potřeba se podívat na země, které mají tři až čtyřikrát vyšší produkční zatížení,“ řekl ministr Toman.

Za důležité považuje nastavení SZP, které zajistí rovné a spravedlivé podmínky pro všechny zemědělce EU. ČR prosazuje například dobrovolnost při uplatňování nástrojů jako je zastropování přímých plateb, redistributivní platba či definice skutečného zemědělce, jejíž obdoba byla zrušena, protože se v tomto programovém období neosvědčila.