Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte tedy, abych uvedl návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Musím říci, že tento návrh v zásadě plní určitý dluh z minulosti, protože opakovaně v minulých letech bylo přislibováno, že zkrátka tento návrh má být předložen, neboť v současné době existuje nepříznivý právní stav, kdy neexistuje v právním řádu České republiky žádný právní titul, na základě kterého by se osoba, které vznikla újma na zdraví v důsledku povinného očkování, mohla úspěšně domoci odškodnění této újmy.

Požadavek vychází jednak z debaty jak odborné, tak samozřejmě i laické veřejnosti, opakovaně na toto upozorňoval i Ústavní soud v rámci svých nálezů, stejně tak jako veřejná ochránkyně práv. Tento návrh zákona upravuje i nárok osoby blízké na náhradu újmy za její duševní útrapy při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví jí blízké osoby, jež postoupila povinné očkování. Předložený návrh zákona tedy stanovuje, že újmu na zdraví, která je důsledkem podstoupení povinného očkování, odčiní stát, který uložil povinnost nechat se naočkovat, a tím tedy přispět k budování kolektivní imunity populace v České republice, což je bezesporu správná věc. V České republice máme povinné očkování ze zákona, ale právě pokud stát tedy tuto povinnost stanovuje, tak by měl v konečném důsledku přijmout i odpovědnost, pokud dojde ke způsobení újmy daným očkováním. Obecně samozřejmě očkování je na místě, je správné a je významným předpokladem účinné prevence šíření infekčních nemocí, a tedy i ochranou veřejného zdraví v České republice.

Pokud dojde k odčinění takové újmy na zdraví, která je důsledkem nesprávného postupu poskytovatele zdravotních služeb, který očkování provedl, nebo pokud je újma důsledkem vady očkovací látky, má stát právo požadovat regresní úhradu.