Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Také jsem se přihlásil o slovo vzhledem k tomu, že skutečně velmi správně tady bylo poukazováno na to, že tady neřešíme pouze otázku sociální, ale řešíme tzv. zdravotně sociální pomezí, které má celou řadu oblastí. Já se vyjádřím pouze k některým, o kterých tady taktéž byla řeč.

Pokud se podíváme na tu krátkodobou otázku, to znamená nějaké nárůsty úhrad z veřejného zdravotního pojištění, tak musím říci, že já jsem velmi se zasazoval o to, aby v tomto roce došlo k odpovídajícímu nárůstu přesto, že segment této péče není součástí úhradové vyhlášky na základě nálezu Ústavního soudu, protože zkrátka nejde o poskytovatele zdravotních služeb, ale poskytovatele sociálních služeb, přesto dostávají samozřejmě úhradu skrze tu tzv. odbornost 913 pro zdravotní sestry pracující u poskytovatelů zdravotně sociálních služeb. A také jsem se zasazoval o to, aby i tyto sestry dostaly bonifikaci za ten tzv. nepřetržitý provoz, stejně jako v nemocnicích.

Vyjednali jsme toto s pojišťovnami, a když se podíváme na ta data, jak roste tento segment, tak jenom meziročně mezi roky 2018, 2019 roste o 11 % - úhrady z veřejného zdravotního pojištění. To je skoro nejvíce ze všech segmentů. I do akutní lůžkové péče jde asi 9 % meziročně. U ostatních je to kolem pěti. A tento segment 11 % navíc, konkrétně 230 mil. korun, celkově 2,5 mld. korun z toho zdravotního, z té zdravotní části jdou v roce 2019 poskytovatelům zdravotně sociálních služeb. Když jsem se podíval na nějaký dlouhodobější trend, tak od roku 2010 do roku 2019 stouply úhrady z veřejného zdravotního pojištění o 250 %, o 250% více peněz do poskytovatelů zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění. Takže myslím si, že z tohoto segmentu z veřejného zdravotního pojištění jde poměrně výrazný nárůst meziroční v těch posledních letech. Takže tady si nemyslím, že je nějaký zásadní dluh ze strany zdravotních pojišťoven.