Dámy a pánové, pane poslanče,

je vidět, že smrt se stala věcí veřejnou a jak vidno i politickou. Ale chápu to. Myslím si, že v tomto směru je asi hlavně nutné se vyvarovat záměny příčin úmrtí v souvislosti s nákazou koronavirem. Chápu, že tyto informace kolují, ale já bych se teď držel s dovolením nějakých jasných dat, ať vidíme, o čem se bavíme.

Oficiální data o mortalitě vydává Český statistický úřad. Údaje o počtu zemřelých vychází z běžné evidence demografických událostí, kdy za každé úmrtí na území České republiky je vyplňováno matričními úřady statistické hlášení o úmrtí. Do statistiky jsou zařazována úmrtí obyvatel České republiky, to jest občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na dlouhodobé vízum, nebo na základě povolení k dlouhodobému pobytu občanů zemí Evropské unie s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s uděleným azylem v České republice. Údaje zahrnují rovněž hlášená úmrtí českých občanů s trvalým pobytem na území České republiky, ke kterým došlo v cizině. Tolik jenom ať víme, jak jsou ta úmrtí reálně evidována v rámci Českého statistického úřadu.

Pokud jde o data, tak dle dostupných údajů z hlášení úmrtí zemřelo v loňském roce 129,1 tisíce obyvatel České republiky, což je o téměř 17 tisíc více, než v roce 2019. Nejvíce se umíralo v listopadu a nárůst úmrtí postihl nejvýrazněji věkovou kategorii 75 až 84letých, to znamená věková kategorie 75 až 84 let. Více muže, než ženy. Z regionálního pohledu došlo k největšímu relativnímu nárůstu počtu zemřelých ve Zlínském kraji.