Na začátku bych rád řekl, že já vůbec nesdílím takový pyšný a arogantní pojem Západu, jaký tady předvedl pan poslanec Kalousek. Já mám dojem, že já vidím historii úplně jiného Západu než on. Já vůbec nevím, že bychom my jako představitelé toho Západu, ke kterému on se hlásí, se měli tvářit jako nějaká vyvolená civilizace.
Dovolte, abych vám připomněl, že ten Západ, o kterém pan Kalousek zřejmě mluví, uspořádal ve dvacátém století dvě nejstrašnější světové války, ve kterých zahynuly milióny lidí. Já bych vám rád řekl, že ty války, které tady byly a které způsobily smrt desítek miliónů lidí, desítky miliónů obětí, nezpůsobil nikdo východní, to nezpůsobil nikdo zdaleka, ale my sami.
A holokaust je dokonce v něčem jakoby vyvrcholení historie Západu. Chápete?
Ty stovky let evropské historie, to jsou také stovky let likvidace menšin. Vzpomeňte si na španělskou reconquistu v 16. století. Vzpomeňte si, jak se tam zacházelo s Židy, jak se tam zacházelo s muslimy. To je historie Západu. Historie agrese dokonce v jižní Americe a v dalších zemích. Celá historie Západu je prostě plná krve.
Ale k čemu já bych se tady rád přihlásil, vážení kolegové - k tomu, co Evropa vyvodila z této své historie po druhé světové válce, když si prostě v Evropě tady někteří lidé uvědomili, že takhle to dál nejde, že ty potoky krve, milióny mrtvých, žen a dětí, je něco, co neseme jako odpovědnost s sebou, že dokonce my jako Západ máme odpovědnost za plynové komory, ve kterých jsme dokázali trávit lidi jako králíky, to jsme my dokázali jako Západ.
A na to v té chvíli, a také proto, co z toho Západu zbylo, v bipolárním světě se scvrkl svět tak, že Evropa se propadla do nicoty. Nebyla žádným politickým činitelem. Vypadalo to, že se desítky let styděla za to, co způsobila. A jediné, co tu povstalo jako naděje toho Západu, o kterém s takovou pýchou mluvil pan Kalousek, je myšlenka, že když jsme se takhle probrodili krví, tak bychom mohli založit společenství na hodnotách, kde budeme respektovat to, že chceme-li toto neopakovat a žít v míru, tak musíme spolupracovat a založit něco, že budeme obchodovat, stýkat se a budeme se chránit toho, abychom upadli do pokušení znovu si to vyřizovat pěstmi. To je historie Západu. Strašná, přátelé. Strašná historie Západu.
A já jsem vděčný těm, kteří ve chvíli skutečného ponížení Západu - uvědomte si, že to, jaká byla Evropa, jak se s ní zacházelo po druhé světové válce, to bylo opravdu ponižující. Vždyť se stala ničím. Úplně zmizela mezi dvěma velmocemi, které si podobu světa a rovnováhu vytvářely na základě nukleárních zbraní.
Chápete? Tohle není žádná povznášející historie. A jediné, co nás zachraňuje posledních 50 - 60 let, je to, že jsme se rozhodli, že tohle nebudeme opakovat a že založíme společenství, které bude naopak prosperovat ekonomicky a ekonomické vazby nám snad nedovolí opakovat strašné chyby minulosti.
Pan Kalousek tady řekl, že žádné univerzální hodnoty neexistují. Takhle to tady prostě řekl - nic takového není. Chápete? My jsme právě na těchto hodnotách, na tom, že se prostě nemůžeme pobíjet, že se lidé nemají mučit, že se tu nebudeme vraždit, že budeme dodržovat mír a že budeme spolupracovat, na těchto hodnotách, o kterých já jsem přesvědčen, že mají univerzální charakter - pan Kalousek tvrdí, že nic takového neexistuje - na těch jsme založili evropskou civilizaci po válce. A dokonce jsme doufali, že se k nám třeba potom časem někdo přidá.
O univerzalitě hodnot já mluvím, protože jsem přesvědčen, že o těchto hodnotách, na kterých Evropa začala žít po válce, jsme schopni mluvit třeba také s Číňany, s Asiaty a se všemi a že máme ambici toto, co je nápravou toho, co jsme způsobili v minulosti, také prosazovat ve světě.
Vize, kterou tady pan Kalousek předvedl, že my, Západ, jsme ten poslední, kdo má ty hodnoty, neuniverzální, jenom naše, jenom západní, my jsme ten poslední, kdo je drží, říká pan Kalousek, tak je musíme teď opevnit. Musíme zřejmě vybudovat nějaké kvalitní zdi a nejlépe se úplně odizolovat. Já vás chci ujistit, že v celé historii, kterou pan Kalousek zřejmě příliš nezná, všechny pokusy vytvářet tyto zdi ztroskotaly. Každé zdi byly probořeny. Vždycky se našli barbaři, kteří těmi hradbami vtrhli a zničili tu civilizaci, která si myslela, že se takto uzavře sama do sebe.
Já jsem přesvědčen, že bychom neměli být takto pyšní, jak jsme tady slyšeli, a tvrdit, že stojíme nad ostatními, protože když se za sebou ohlédneme, tak zjistíme, že bychom se měli často stydět za to, co jsme tady dopustili. Zároveň si myslím, že máme povinnost o hodnotách, které máme, se bavit s ostatními, protože bychom si měli přát, aby je sdílel i svět kolem nás.
Já vás ujišťuji, že si myslím, že ve všech koutech světa existují lidé, kteří jsou připraveni se s námi o tom bavit a kteří dokonce věří, že je něco, co nás může spojovat.
Víte, já jsem byl fascinován tím, co teď řekl americký prezident v New Yorku, když říkal, kde začínají univerzální lidské hodnoty. A on řekl: začínají v nejrůznějších chatrčích světa, kde jsou lidé často v bídě, v bigotním xenofobním prostředí, kde trpí, a kde ti lidé doufají, že existují nějaká univerzální práva, kterých se mohou dovolat a o která bojují. A tito lidé v nejrůznějších částech světa jsou našimi spojenci. A oni se možná někdy dívají k nám, na ten bohatý Západ, a doufají, že my je v té jejich bídě podržíme.
Chápete? Tenhle způsob, kterým se prezident Spojených států obrací na chudé vesnice v Africe a v Asii a říká - tam jsou ti, kteří vytvářejí univerzalitu a cenné hodnoty, na kterých doufáme svět bude stát - to je skutečně pro mě humanistický pohled. A ne pohled někoho, kdo tady vystoupí a řekne - my tady jsme ten pupek, který jediný obnovil hodnoty světa, a my se musíme před těmi ostatními zločinnými barbary opevnit. To je špatná představa a já ji tady odmítám.
Psali jsme:
PhDr. Lubomír Zaorálek
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
