Je to informace o jednání Evropské rady, která se konala 9. a 10. března. A já už jsem tady dnes zmínil jednou, že to, co bylo takovým viditelným bodem, bylo rozhodování a volba předsedy Evropské rady. A vy si asi pamatujete, že Česká republika, podobně jako dalších 26 států, podpořila Donalda Tuska, který byl zvolen na další období jako předseda Evropské rady. Vy asi si vzpomínáte, že kolem toho se vedla určitá debata. Především proto, že jeden z našich partnerů Visegrádu – Polsko – vlastně nakonec bylo jediným členským státem, který se postavil proti jeho zvolení. Ale nakonec se ukázalo, že to byl ojedinělý názor, že většina, nebo vlastně všichni ostatní členové volbu Donalda Tuska na další období podpořili. Je to pro nás samozřejmě trochu mrzuté, že jsme nedokázali na půdě Visegrádu vytvořit jeden postoj, nebo se shodnout v téhle věci, protože ona je docela důležitá a zásadní. Nicméně to bylo obtížné, téměř nemožné.

Já sám jsem jednal s polskými partnery o tom a mohu tady sám podat svědectví, že to byla velmi obtížná debata. My jsme argumentovali tím, že předseda Evropské rady byl v tom období ten, kdo nám poměrně dost rozuměl a dokázal formulovat věci i ve sporných věcech tak, že nám to bylo blízké a pomáhalo nám to v té evropské debatě. Vy si asi všichni pamatujete, že to bylo např. uprostřed migrační krize, kde předseda Donald Tusk docela i z mého pohledu výstižně formuloval to, co my jsme měli na srdci a co za nás nikdo v Evropě tak často nezvedal. Takže my jsme to ocenili. Já jsem o tom jednal třeba i s Maďary a ti také řekli, že za to období, co byl Donald Tusk předsedou, měli několik věcí, za které mu byli docela vděční. Takže i když zpočátku pan Viktor Orbán říkal, že je pro něho problém podpořit někoho, kdo nemá podporu vlastní země, tak nakonec Maďaři nehlasovali proti Tuskovi. A také ho podpořili.

A ten důvod je právě, co vám říkám, že i Maďaři mi potvrdili konkrétně několik bodů, u kterých mi řekli, že Tusk jim pomohl a dokázal prosazovat ty věci tak, jak jsme s ním domluvili. Ale to je stejná zkušenost, kterou máme my jako Česká republika. Takže já jsem se vlastně tyto argumenty právě snažil přenést a přednést také našim polským kolegům, abychom se v tomto sjednotili.

Hlavně jsem měl nejsilnější argument, že pokud nebude Donald Tusk zvolen, tak jsem pokládal za prakticky jisté, že předseda Evropské rady nebude už z těch zemí střední a východní Evropy. A my vlastně své geografické zastoupení v té roli ztratíme, což jsem pokládal za chybu a něco, co by mi připadalo, že by bylo naše skoro selhání. Nicméně ani tento argument, že přijdeme o tu pozici střední a východní Evropa, na polské kolegy neplatil, protože oni mi jednoduše řekli, že oni ho nepokládají za svého reprezentanta. A tím pádem se neděsí toho, že o něj přijdou. Takhle jednoduše.

Ale jenom vám tady naznačuji, že z toho není radost, že jsme se neshodli. A nakonec to dopadlo tedy tak, že se to na Evropské radě rozhodlo. Což bylo velmi důležité, protože pokud by se to nerozhodlo na této Evropské radě, tak se domnívám, že by se otevřel prostor pro další nominace a nastal by ten scénář, který zmiňuji, že by střední a východní Evropa o svého nominanta přišla. Takže to bylo velmi dobře, že Evropská rada rozhodla, že to neodložila a že jsme to nakonec těmi všemi hlasy proti Polsku odhlasovali. Já si myslím, že tohle je pro nás vlastně teď v této chvíli dobrá zpráva. Samozřejmě je to komplikace z hlediska Polska, protože ti byli samozřejmě s vývojem hrubě nespokojeni. A vypadalo to dokonce v jednu dobu, že se tam objevily hrozby, že by Polsko mohlo blokovat rozhodování Rady v dalších těch. Ale já se domnívám, že tahle věc se už trochu uklidnila a že v této chvíli si, věřím, i Polsko uvědomuje, že je třeba tu situaci zklidnit a postupovat konstruktivněji do budoucna.

Takže tohle se podařilo, tahle krize byla zažehnána. Protože v případě, že by se to podle mě nevyvinulo takto, tak si myslím, že hrozila docela vážná institucionální krize v Evropě. Takže tohle vypadá jako nenápadná zpráva – zvolili jsme Donalda Tuska, ale myslím si, že to byl docela zásadní počin.

Evropská rada se zabývala také hospodářskými otázkami. To není zas tak teď chmurné téma, protože asi všichni pozorujete, že hospodářský vývoj, skoro by se dalo říct na všech kontinentech, je pozitivní. Což je už po mnoha letech poprvé, že je příznivý hospodářský vývoj na všech kontinentech světa. Což samozřejmě potom má synergický efekt a má to poměrně velmi slušný a stabilizující vliv na světové hospodářství. Takže když tady říkám, že Evropská rada pozitivně zhodnotila ten pozitivní hospodářský vývoj v Evropě, tak je to pro nás docela zásadní zpráva. Protože stabilita i celé Evropy se dost odvíjí od stability hospodářské. I když nemáme nějaký dramatický růst, tak máme slušný růst a podílíme se na tom celosvětovém růstu, který v této chvíli opravdu zažívá naprosto mimořádně pozitivní okamžik, který jsme už dlouho neměli, že by všechny kontinenty rostly. To už tady opravdu dlouho nebylo. Snad si můžeme říci, ve světě, kdy nám občas připadá, že se dějí samé apokalyptické věci, že tohle je zásadní a velmi významná a dobrá zpráva nejenom pro Evropu. Dává nám šanci, podle mě, se pohybovat kupředu a hledat rozumná řešení, protože ten základ, ta ekonomika jakžtakž slušně, jak je vidět, funguje.

Takže to si myslím, že je jasné, že tohle bylo také pozitivně zmíněno. Ale důležité je, že vláda ČR společně s dalšími státy V4 podpořila na úrovni Evropské rady, ona otevřela téma dvojí kvality potravin na vnitřním trhu EU. A to jste také asi sledovali, tak to jenom připomínám. Jenom řeknu, že Evropská rada přivítala rozhodnutí Evropské komise se aktivně tou problematikou zabývat, takže to bylo tam i posvěceno, že to vlastně není normální, pokud existuje takový dysbalanc a existují různé sorty a různé kvality pro různé země v Evropě. Že se k tomu takto vlastně Evropská rada přihlásila, že tento stav je špatný a že je třeba s tím něco dělat.

Já si myslím, že s tím něco musí dělat členské země. I my máme ve svých rukách nástroje, ale je dobře, že i na půdě evropské bylo přijato rozhodnutí, že je to problém i Evropy. Že i Evropská komise má hledat nástroje, jak tuhle situaci dovést do nějakého... Mluvíme pořád o kohezi a konvergenci, tak vlastně tohle je součástí těch procesů. To, aby platilo, že kvalita potravin je stejná ve všech evropských státech. V tom ta jednoty myslím je namístě, ji žádat. Takže si myslím, že tohle bylo taky důležité, že se to podařilo prosadit a že se Evropa k tomu přihlásila.

Pak kromě kvality potravin bych ještě zmínil, že se tématem Evropské rady stala také bezpečnost EU. Tam se hodnotil ten poslední vývoj, spolupráce v oblasti obranné a bezpečnostní politiky EU. To je také naše priorita, proto my jsme tohle téma vítali, že se otevřelo. A chtěl bych připomenout, že v té debatě o budoucnosti EU bylo právě vyhlášeno, že se bude konat několik konferencí. A právě ta bezpečnostní se má konat v Praze, tak to tady připomínám. 9. června v Praze. Měl by přicestovat také předseda Komise Jean-Claude Juncker a komisařka Bieńkowska, a předpokládám, že také celá řada dalších ministrů a představitelů států. Takže 9. června by se Praha měla stát místem, kde se o otázkách bezpečnosti Evropy, EU bude mluvit v Praze. Což je také vlastně oficiální věc, to je věc, na které je dohoda, že Praha bude místem, kde se budeme věnovat v Evropě tomuto tématu.

Dále bych zmínil, že se Evropská rada zabývala migrací. I když zejména k těm vnějším aspektům, to znamená situaci v Libyi a podporou Libye a dalších partnerů Severní Afriky, Rada konstatovala, že je třeba sledovat vývoj na migračních trasách. A zároveň pokračuje práce na společném azylovém systému, nebo spíš na jeho reformě. To teď probíhá pod maltským předsednictvím na expertní úrovni. Mohu vám ale sdělit, že ta jednání v této chvíli výrazně nekráčejí kupředu. Především proto, že tam je dost velká neshoda názorů, jichž jsme my součástí. Protože asi všichni dobře víte a sledujete, že Česká republika nesouhlasí s tím principem povinného kvótování a zavádění povinného množství migrantů přijímaných do jednotlivých členských států. A tohle je problém pořád a na tom ta jednání váznou. Takže vám to takto sděluji.

Evropská rada se věnovala také západnímu Balkánu. To je také důležité, že se tomu věnovali, protože ta situace tam je vážná. A já jsem rád, že Evropská rada potvrdila evropskou perspektivu v zemích západního Balkánu a že je upozornila na ten závazek podporovat země západního Balkánu ve stabilizaci v provádění reforem a věnovat se jim. Takže jsem rád, že alespoň takto to Evropská rada zkonstatovala.