Ministryně Benešová: Zájmy v oblasti znalectví spojuje snad jen požadavek na vyšší finanční ohodnocení

02.05.2019 18:29

Projev na 8. schůzi Senátu dne 2. 5. 2019 k návrhu zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

Ministryně Benešová: Zájmy v oblasti znalectví spojuje snad jen požadavek na vyšší finanční ohodnocení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marie Benešová

Chtěla bych poděkovat za hezké přivítání a musím konstatovat, že se těším na vzájemnou spolupráci.

Pokud jde o tento tisk, jak jistě víte, paní senátorky a páni senátoři, je to dlouhodobě připravovaný materiál ministerstvem spravedlnosti, prakticky od roku 2016 a byl v dlouhodobých legislativních pracích ministerstva spravedlnosti.

Cílem je stabilizovat a zkvalitnit výkon znalecké činnosti. Současná úprava je zastaralá. Dovoluji si upozornit, že je 40 let stará, je obsažena v zákoně o znalcích a tlumočnících z roku 1967. Zákon byl čtyřikrát novelizován, naposledy v roce 2017, kdy reagoval na přestupkový zákon. Odborná veřejnost už dlouho volala po zákonu novém a příprava zabrala mnoho a mnoho let.

Znalecký zákon je projednáván v Poslanecké sněmovně již od roku 2018 a diskuse byly velice intenzivní a rozsáhlé. Na základě připomínek odborné veřejnosti a ve spolupráci s poslanci ústavně-právního výboru byl návrh částečně přepracován. Výhrady jsou podle části senátorů také velice významné a doporučují Senátu projednávaný návrh zákona zamítnout.

Domnívám se, že se jedná o neadekvátní kritiku a bylo by nešťastné tak významnou normu v této fázi legislativního procesu zamítnout.

Hlavní výhrada, která zde zaznívá, je centralizace znalecké agendy na ministerstvo. A k tomu bych chtěla zdůraznit, že již dnes vykonává část agendy výlučně ministerstvo, a to v oblasti znaleckých ústavů a znalců, kteří působí v ústředních orgánech, a to v oblasti znaleckých ústavů a znalců a vědeckých a výzkumných ústavů.

V rámci projednávání tohoto návrhu se objevovala celá řada zásadních připomínek a některé byly v podstatě označeny dokonce za protiústavní. Na Legislativní radě vlády se celá řada expertů přiklonila k názoru, že model předsedů krajských soudů by skutečně mohl být protiústavní.

Většina poslanců se přiklonila k modelu centralizované správy znalecké agendy a dohled ministerstva se jevil účelnější než stávající dohled krajských soudů, a to v doprovodu s argumenty, že soudy by měly především soudit a ne vykonávat správní činnosti. Ministerstvo se zdá být navíc pro tuto činnost lépe vybavené, disponuje v současné době i poradními sbory a v těchto poradních sborech jsou nejvýznamnější odborníci dané profese.

Dále je nutné si asi uvědomit, že agendu v drtivé většině případů nevykonávají předsedové samotní, ale referenti na znaleckých odděleních, kteří nejsou právníci. Dohledovou činnost téměř nevykonávají. Tolik možná k názoru ústavně-právního výboru, že by se nemělo měnit, co funguje.

Pokud jde o předsedy krajských soudů, navíc nejsou v přístupu k výkonu znalecké činnosti jednotní, tam je to skutečně různorodé. Další představitelé justice se k roli krajských soudů ve znalecké agendě stavějí zdrženlivě až negativně. Příkladem je Nejvyšší soud, který ve svých připomínkách uvedl, že pověřením předsedů krajských soudů došlo k vytvoření hybridních správních úřadů, kdy se v osobě předsedy soudu střetává na jedné straně výkon spravedlnosti jako originální výkon soudní moci a na druhé straně působnost správního úřadu na úseku činnosti znalců jako typický orgán výkonu veřejné správy.

Nejvyšší soud odmítl tyto kompetence a trval na převedení této pravomoci na ministerstvo spravedlnosti.

Stávající podoba návrhu zákona je výsledkem dlouhodobého projednávání a v celé řadě věcí také výsledkem kompromisů. Najít řešení schůdné pro většinu zainteresovaných bylo téměř nemožné.

Zájmy v oblasti znalectví jsou extrémně rozdílné a jediné, co je spojuje, je snad jen požadavek na vyšší finanční ohodnocení.

Dnešní zákon není funkční. Dohled nad znalci není efektivní. Máme tu znalce, kteří podávají nekvalitní posudky a stále v systému fungují. Systém nutně potřebuje změnu, a věřím, že nový zákon může přispět ke zkvalitnění a stabilizaci znaleckého odvětví.

Závěrem chci jen dodat, že účinnost zákona je navržena od 1. ledna 2021. Domnívám se tedy, že se jedná o dostatečný časový prostor, který zajistí adekvátní čas na řádnou přípravu.

K ostatním návrhům se pak ráda vyjádřím.

Vážené senátorky, vážení senátoři, děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministr Havlíček: Očekávali jsme výraznější zpomalení hospodářského růstu

6:28 Ministr Havlíček: Očekávali jsme výraznější zpomalení hospodářského růstu

Česká ekonomika na počátku letošního roku mírně zpomalila. Podle předběžného odhadu vzrostl hrubý do…