Ministryně Benešová: Zájmy v oblasti znalectví spojuje snad jen požadavek na vyšší finanční ohodnocení

02.05.2019 18:29

Projev na 8. schůzi Senátu dne 2. 5. 2019 k návrhu zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

Ministryně Benešová: Zájmy v oblasti znalectví spojuje snad jen požadavek na vyšší finanční ohodnocení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marie Benešová

Chtěla bych poděkovat za hezké přivítání a musím konstatovat, že se těším na vzájemnou spolupráci.

Pokud jde o tento tisk, jak jistě víte, paní senátorky a páni senátoři, je to dlouhodobě připravovaný materiál ministerstvem spravedlnosti, prakticky od roku 2016 a byl v dlouhodobých legislativních pracích ministerstva spravedlnosti.

Cílem je stabilizovat a zkvalitnit výkon znalecké činnosti. Současná úprava je zastaralá. Dovoluji si upozornit, že je 40 let stará, je obsažena v zákoně o znalcích a tlumočnících z roku 1967. Zákon byl čtyřikrát novelizován, naposledy v roce 2017, kdy reagoval na přestupkový zákon. Odborná veřejnost už dlouho volala po zákonu novém a příprava zabrala mnoho a mnoho let.

Znalecký zákon je projednáván v Poslanecké sněmovně již od roku 2018 a diskuse byly velice intenzivní a rozsáhlé. Na základě připomínek odborné veřejnosti a ve spolupráci s poslanci ústavně-právního výboru byl návrh částečně přepracován. Výhrady jsou podle části senátorů také velice významné a doporučují Senátu projednávaný návrh zákona zamítnout.

Domnívám se, že se jedná o neadekvátní kritiku a bylo by nešťastné tak významnou normu v této fázi legislativního procesu zamítnout.

Hlavní výhrada, která zde zaznívá, je centralizace znalecké agendy na ministerstvo. A k tomu bych chtěla zdůraznit, že již dnes vykonává část agendy výlučně ministerstvo, a to v oblasti znaleckých ústavů a znalců, kteří působí v ústředních orgánech, a to v oblasti znaleckých ústavů a znalců a vědeckých a výzkumných ústavů.

V rámci projednávání tohoto návrhu se objevovala celá řada zásadních připomínek a některé byly v podstatě označeny dokonce za protiústavní. Na Legislativní radě vlády se celá řada expertů přiklonila k názoru, že model předsedů krajských soudů by skutečně mohl být protiústavní.

Většina poslanců se přiklonila k modelu centralizované správy znalecké agendy a dohled ministerstva se jevil účelnější než stávající dohled krajských soudů, a to v doprovodu s argumenty, že soudy by měly především soudit a ne vykonávat správní činnosti. Ministerstvo se zdá být navíc pro tuto činnost lépe vybavené, disponuje v současné době i poradními sbory a v těchto poradních sborech jsou nejvýznamnější odborníci dané profese.

Dále je nutné si asi uvědomit, že agendu v drtivé většině případů nevykonávají předsedové samotní, ale referenti na znaleckých odděleních, kteří nejsou právníci. Dohledovou činnost téměř nevykonávají. Tolik možná k názoru ústavně-právního výboru, že by se nemělo měnit, co funguje.

Pokud jde o předsedy krajských soudů, navíc nejsou v přístupu k výkonu znalecké činnosti jednotní, tam je to skutečně různorodé. Další představitelé justice se k roli krajských soudů ve znalecké agendě stavějí zdrženlivě až negativně. Příkladem je Nejvyšší soud, který ve svých připomínkách uvedl, že pověřením předsedů krajských soudů došlo k vytvoření hybridních správních úřadů, kdy se v osobě předsedy soudu střetává na jedné straně výkon spravedlnosti jako originální výkon soudní moci a na druhé straně působnost správního úřadu na úseku činnosti znalců jako typický orgán výkonu veřejné správy.

Nejvyšší soud odmítl tyto kompetence a trval na převedení této pravomoci na ministerstvo spravedlnosti.

Stávající podoba návrhu zákona je výsledkem dlouhodobého projednávání a v celé řadě věcí také výsledkem kompromisů. Najít řešení schůdné pro většinu zainteresovaných bylo téměř nemožné.

Zájmy v oblasti znalectví jsou extrémně rozdílné a jediné, co je spojuje, je snad jen požadavek na vyšší finanční ohodnocení.

Dnešní zákon není funkční. Dohled nad znalci není efektivní. Máme tu znalce, kteří podávají nekvalitní posudky a stále v systému fungují. Systém nutně potřebuje změnu, a věřím, že nový zákon může přispět ke zkvalitnění a stabilizaci znaleckého odvětví.

Závěrem chci jen dodat, že účinnost zákona je navržena od 1. ledna 2021. Domnívám se tedy, že se jedná o dostatečný časový prostor, který zajistí adekvátní čas na řádnou přípravu.

K ostatním návrhům se pak ráda vyjádřím.

Vážené senátorky, vážení senátoři, děkuji za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rajchl (PRO): Takže pane Turku, tady jsou fakta

7:02 Rajchl (PRO): Takže pane Turku, tady jsou fakta

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu ke slovům Filipa Turka (Motoristé sobě).