Brzy to budou již tři roky, co jsme se pustili do největší modernizace Armády České republiky v její novodobé historii. Sebekriticky víme, že nic není ideální a ne vše se daří tak rychle, jak bychom si přáli. Jsem ale přesvědčena, že můžeme být hrdí na to, kam jsme se za tu dobu posunuli. Proto jsem na již tradiční bilanční tiskové konferenci, v rámci které tzv. skládám účty, představila alespoň část toho, co se nám v tomto roce na Ministerstvu obrany České republiky podařilo.

Uvědomujeme si, že naše práce není zdaleka u konce. Dvě procenta vynakládaná na obranu nejsou strop, ale podlaha. Nic nelakuju na růžovo, je to pravda, kterou si musíme umět nejen připustit, ale i důvěryhodně obhájit. Hrozby, kterým čelí, a v budoucnu bude čelit, Česká republika jsou reálné. Věřím, že naše společnost je silná a dokáže nejen přijmout reálný stav naší obranyschopnosti, ale také že bude ochotná pro její zajištění obětovat i část svého pohodlí. Obrana je totiž věcí celé společnosti a základní předpoklad pro zajištění naší budoucnosti a prosperity.