Ministryně Dostálová: Děláme věci tak, aby co nejvíc pomáhaly obcím, ne abychom si něco odškrtli

11.08.2020 9:15

MMR je nuceno s lítostí konstatovat, že aktuální závěry kontroly NKÚ podprogramu č. 17D081 – Demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách (součást programu Podpora revitalizace území), jsou ryze formální a byrokratické.

Ministryně Dostálová: Děláme věci tak, aby co nejvíc pomáhaly obcím, ne abychom si něco odškrtli
Foto: Screen ČT OVM
Popisek: Ministryně Dostálová v Otázkách Václava Moravce
reklama

Kontrola NKÚ nezohledňuje vůbec podstatu komplexní sociálně-ekologické problematiky lokalit, která spočívá primárně v profylaxi, nikoli v likvidaci. Nezohledňuje ani fakt, že specifika každé obce, její rizika a potenciality, jsou pokaždé jiné. Nelze na ně proto jednotně uplatňovat strohá formalistická měřítka a odsuzovat jeden z nejužitečnějších rozvojových programů za to, že místo pouhé sanace přispívá k revitalizaci, která je navíc podmínkou dotačního programu.

„Děláme věci tak, aby co nejvíce pomáhaly lidem, ne abychom si něco odškrtli,“ říká ministryně Dostálová „a mě osobně mrzí, že ačkoli se zpráva tváří velmi kriticky, ve skutečnosti našla často jen formální pochybení sotva u každého pátého z pouhé čtvrtiny kontrolovaných projektů. Na to je kritika programu zcela neodůvodněně tvrdá.“

Program Demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) pomohl od 2016 více jak sto obcím vyřešit letité problémy s vysoce rizikovými sociálními objekty. Jde zpravidla o objekty, které ohrožují okolí svou statikou, fungují jako nekontrolované místo šíření sociálně patologických jevů a tvoří potenciální vysoce rizikové jádro budoucích sociálně vyloučených lokalit. Obce, které se potýkají s problémy sociálního vyloučení, mají zpravidla i finanční problémy, a je pro ně proto obtížné sehnat peníze na demolice. U rizikových objektů, v nichž jsou často ubytovací prostory technicky úzce spojeny s dalšími prostorami (sklepy, garáže, skladiště, haly apod.) pak nestačí pouhé zbourání ubytovací části (bylo by to jako v chirurgii odstranit jen část napadené tkáně). Je třeba demolic i ostatních objektů v areálu a prostor pak celkově revitalizovat.

„Problém chátrajících budov rovněž není v tom, zda jsou či nejsou součástí existujících sociálně vyloučených lokalit, jak tvrdí zpráva NKÚ, ale že svou přítomností takovou lokalitu hrozí vytvářet,“ říká náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád. „Pouhá sanace proto nic neřeší. Jsou to vyhozené peníze. Snažíme se proto primárně o komplexní program prevence, který pomáhá riziková místa nejenom rušit, ale pokud možno je do budoucna nepřipustit.“

Další z výrazných kritik zprávy je tvrzení, že alokované prostředky neodpovídají zájmu a jejich čerpání. MMR mělo podle kontrolorů NKÚ přesně vědět, kolik budou stát jednotlivé demolice a proto špatně odhadlo alokační část. „To je ovšem nepochopení principu výběrových řízení,“ doplňuje náměstek ministryně. „Kdybychom věděli přesně cenu, za kterou se bude realizovat, nemuseli bychom koncipovat zákon o veřejných zakázkách. Veřejný sektor by ale nikdy neušetřil.“

A také rozsah zájmu neříká nic o úspěšnosti programu. Úspěšným je každý, kde nabídka pokryje poptávku. Horší by byl opak, kdybychom měli extrémní převis poptávky a nedostatek financí. Jsme tu tedy NKÚ paradoxně kritizováni za to, že jsme vyhověli poptávce.“

Je samozřejmé, že v každém rozsáhlejším programu s mnoha projekty se najdou formální nedostatky. Přes některé oprávněné výtky, jako jsou nedostatečné zpětné kontroly, si však MMR stojí za tím, že vynaložené finance programu byly pro stovku obcí a desetitisíce jejich obyvatel jednoznačným přínosem. „Od stolu se to dobře kritizuje, ale peníze pomohly nejenom zkrášlit životní prostředí, ale v nemálo případech ušetřit zdraví a patrně i životy. Zprávu bych proto považovala za podstatně objektivnější, kdyby v ní byly uvedeny i reakce starostů a starostek obcí, které byly příjemcem této dotace a byly zároveň ve vybraném kontrolním vzorku,“ uzavřela ministryně Dostálová.

Background k programu demolic

Od září roku 2019 byl podprogram Demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách předmětem kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. Tento podprogram byl vytvořen a schválen jako součást programu Podpora revitalizace území v roce 2015 a od roku 2016 mohou obce podávat žádosti o dotace na demolice budov, které dříve sloužily k bydlení nebo ubytování, jsou v havarijním stavu a tím jsou zjevnou hrozbou dotčené lokality.

Podprogram vznikl jako jedno z podpůrných opatření Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje (Re:Start), které se vyznačují vysokou koncentrací sociálně vyloučených lokalit spojených s existencí ubytoven a chátrajících budov, které mají negativní dopad na život v těchto regionech.

Je zaměřen na podporu demolic budov v obcích s rizikem vzniku sociálně vyloučené lokality. Je vysoce pravděpodobné, že bez podobné podpory bude docházet ke vzniku a dalšímu rozšiřování vyloučených lokalit, nárůstu kriminality a vysoké koncentraci dalších sociálně patologických jevů, degradaci budov a snížení atraktivity celé lokality. Lokalita tím získává nové využití a dochází k eliminaci negativních jevů. MMR se při nastavování podprogramu proto řídilo a řídí zásadou, že nejlepším řešením sociálních problémů je prevence jejich vzniku.

Anketa

Obáváte se dalšího vývoje situace kolem nemoci COVID-19?

53%
hlasovalo: 7565 lidí

Je třeba také brát v úvahu, že šíření sociálně patologických jevů není omezeno hranicemi obcí, a proto může snadno dojít k přesunutí osob se sociálně patologickými návyky z jedné obce do druhé. Proto byla podpora rozšířena na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, na níž se sociálně vyloučená lokalita nachází (věc, kterou zpráva NKÚ kritizuje).
Protože se jedná o prevenci vzniku nežádoucích jevů, je vždy velmi obtížné přesně vyhodnocovat, co díky zásahu nenastalo. Jistě se dá říci vždy jen to, že ve zdemolovaných budovách k sociální segregaci nedochází. Pokud by budovy zdemolovány nebyly, existuje vysoká míra pravděpodobnosti, že by se staly jádrem, případně součástí budoucí sociálně vyloučené lokality.

MMR každoročně alokovalo 100 milionů korun v rámci výzvy k podávání žádostí o dotace. Touto částkou je MMR vázáno usnesením vlády ČR č. 748 ze dne 23. září roku 2015. V kontrolovaném období byl průměrný celkový požadavek dotace 105 milionů korun a průměrný celkový objem schválených finančních prostředků byl bezmála 91 milionů korun.

Realizace aktuálního podprogramu byla zahájena v roce 2016 a ukončena bude v roce 2023. Následně bude vypracováno závěrečné vyhodnocení podprogramu. V průběhu administrace podprogramu se MMR řídí všemi příslušnými zákonnými předpisy a nařízeními.

Podprogram je v území přijímán velmi pozitivně, regiony v rámci sběru podnětů navrhují jeho prodloužení jako jedno z opatření 4. akčního plánu strategie Re:Start, který bude vládě ČR ke schválení předkládán na podzim tohoto roku.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT nominovala do Senátu svoji kandidátku Lucii F. Groene Odkolek

22:29 DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT nominovala do Senátu svoji kandidátku Lucii F. Groene Odkolek

Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT nominovala v nadcházejících volbách do Senátu Parlame…