V prosinci 2021 se tak svého úřadu ujala ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, která byla jmenována i předsedkyní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Její kroky se v prvních třech měsících soustředily na tři základní oblasti: zajištění financování vědy, výzkumu a inovací, naplňování Programového prohlášení vlády a řešení dopadů války na Ukrajině.

Hlavním úspěchem prvních sto dní je výsledek jednání o rozpočtu na rok 2022. „I přes nutné rozpočtové škrty se nám podařilo rozpočet na vědu a výzkum oproti minulému roku navýšit o 1,61 mld. Kč. Zejména došlo k navýšení klíčové položky rozpočtu, a to institucionálního financování na rozvoj výzkumných organizací v segmentu vysokých škol a Akademie věd tak, aby mohly reagovat na inflaci a růst cen energií a zároveň aby byla zajištěna podpora excelence české vědy a výzkumu,“ sdělila k výsledkům jednání ministryně. Díky koordinaci s Ministerstvem financí se dále podařilo zajistit, aby i v době rozpočtového provizoria mohlo co nejvíce příjemců obdržet maximální možné částky podpory na výzkumné projekty dle rozpočtových pravidel.

V rámci programových priorit vlády se pozornost soustředila na implementaci Metodiky hodnocení 2017+. Ke zvýšení efektivity financování vědy a výzkumu v České republice přispěje sběr dat o oborových kapacitách výzkumných organizací i nastavení komunikace s jednotlivými poskytovateli podpory o principech využití Metodiky pro rozdělování institucionální podpory, tak aby bylo  dosaženo přiměřeného vztahu mezi hodnocením a následným financováním.