Děkuji, pane předsedo, do třetice dnes, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Jsem opravdu velmi ráda, že jsme ve sněmovně našli shodu nad tím, jak má Kurzarbeit v České republice vypadat. Tento zákon je připravený ministerstvem práce a sociálních věcí a je velmi poctivě vydiskutovaný a velmi tvrdě odpracovaný.

Při přípravě zákona jsme vedli intenzivní expertní politické i tripartitní debaty. K návrhu zákona byla vznesena celá řada poslaneckých pozměňovacích návrhů a Kurzarbeit byl sněmovnou schválen ve znění komplexního pozměňovacího návrhu poslanců Romana Sklenáka, Jany Pastuchové a Hany Oulické Jírovcové. Předkládaný návrh, se kterým před vámi dnes stojím, má velmi širokou podporu. A aby Česká republika byla v příštích letech či příštích ekonomických či hospodářských krizích připravena, tak si myslím, že je skutečně nezbytný. A jsem přesvědčena o tom, že to bude opravdu funkční pomoc.

Koneckonců jsme čerpali za těch více než 12 měsíců ze zkušeností s realizací programu Antivirus, který subvenconoval v uplynulé době po celou dobu trvání pandemie více než 1 milion unikátních pracovních míst. Ty hlavní principy návrhu jsou následující. Kurzarbeit spustí vláda po projednání s tripartitou a může určit regiony nebo sektory, ve kterých bude Kurzarbeit spuštěn. Oproti původnímu vládnímu návrhu může vláda také stanovit ukazatele, na základě kterých může být Kurzarbeit čerpán.

To znamená, že bude určen okruh zaměstnavatelů s nárokem na příspěvek. V případě krize spustí vláda Kurzarbeit poprvé na maximálně 6 měsíců. Pozor, to je velký rozdíl. Často se píše v médiích, že to je na 6 měsíců a pak zase na 3 a na 3. Ne, to jsou horní hranice, tzn. na maximálně 6 měsíců.

A pak je může, jak už jsem zmínila, opakovaně prodloužit na maximálně dvakrát tři měsíce. Celkově však kurzarbeit může být spuštěn maximálně na jeden rok.