Návrh zákona je reakcí zejména na současnou situaci v OKD, a.s., ale i v dalších společnostech v Moravskoslezském a Ústeckém kraji a vznikl na základě jednání s Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu.

„Stát si musí vážit těch zaměstnanců, kteří celý život pracovali v těžkých a nebezpečných podmínkách jako horníci. Nesmíme takovým lidem znepříjemňovat život a nutit je pár let před řádným důchodem hledat novou práci v jiném oboru. Jsme povinni v takových chvílích zajistit těmto lidem důstojný odchod z pracovního života,“ uvedla ministryně Marksová.

Návrh upravuje v zákoně o důchodovém pojištění nižší důchodový věk některých horníků o 5 let včetně zvláštního způsobu stanovení procentní výměry starobního důchodu těchto horníků. Podmínkou pro snížení důchodového věku bude odpracování příslušného počtu směn pod zemí v hlubinných dolech; obecně se bude jednat o 3 300 směn s tím, že v některých specifických případech (skončení zaměstnání v hornictví z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice nebo zaměstnání v uranových dolech) postačí nižší počet těchto směn. V návaznosti na to se v zákoně o organizaci a provádění upravuje evidenční povinnost hornických zaměstnavatelů, aby podmínky pro snížení důchodového věku mohly být prokázány potvrzením těchto zaměstnavatelů. Finanční náklady spojené s navrhovanou úpravou budou záviset na počtu horníků splňujících stanovené podmínky, který se bude vyvíjet v návaznosti na rozsahu útlumu těžby. Tyto dodatečné náklady však budou rozloženy v čase tak, jak budou jednotliví horníci splňovat stanovené podmínky a jak se bude snižovat rozsah těžby. Při snížení počtu horníků cca o 25 procent by náklady do roku 2070 činily v tomto období celkem 26 miliard korun, a pokud by se počet horníků snížil až o 70 procent, činily by tyto náklady v tomto období celkem cca 50 miliard korun.