Podnět k ratifikaci této úmluvy z roku 2000 vzešel ze strany Českomoravské konfederace odborových svazů. Tato úmluva upravuje zakázané práce pro těhotné a kojící ženy, minimální délku a další náležitosti mateřské dovolené, výši a povahu peněžitých dávek ženám na mateřské dovolené, ochrannou dobu a otázky návratu žen do zaměstnání po skončení mateřské dovolené a dále úmluva stanovuje zákaz diskriminace z důvodu mateřství a požadavek na poskytnutí přestávek na kojení.

Tato úmluva je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Co se týče vnitrostátního právního řádu, tak je možné konstatovat, že převážná většina závazků je již dnes už tak upravena v naší platné legislativě, to znamená, že nebude potřeba přijímat nová legislativní opatření. Jediná věc, kde chceme učinit výjimku z rozsahu aplikace Úmluvy, je otázka žen vykonávajících práci na dohody o pracích mimo pracovní poměr. My v české legislativě neposkytujeme těmto ženám ochranu před výpovědí či okamžitým zrušením tohoto pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a ani tato kategorie žen nedosáhne na nárok na přestávky na kojení. A je to z toho důvodu, že ty dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nejsou určeny jako primární zdroj obživy obyvatelstva. To znamená, že zároveň stávající systém nemocenského pojištění není v současnosti nastaven na plné pokrytí těchto krátkodobých a svou povahou nahodilých pracovních vztahů, když požaduje jednom určitou minimální částku započitatelného příjmu pro účast na nemocenském pojištění.