V posledních dnech se v médiích objevilo několik naprosto zavádějících informací týkajících se tzv. „Klokánků“, tedy zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které provozuje Fond ohrožených dětí. Kromě pana prezidenta, který zřejmě nemá úplně objektivní informace, se k těmto dezinformacím bohužel připojil i místopředseda KDU-ČSL Bartošek, který dokonce spřádá teorii, kdo má údajně na likvidaci FOD zájem.
Považuji tedy za nezbytné uvést tyto dezinformace na pravou míru:
1. Fond ohrožených dětí je jen jedním z 35 poskytovatelů této krizové služby. Ostatní poskytovatelé finanční problémy nemají, ačkoliv jsou podmínky pro všechny stejné.
2. Není pravda, že FOD se zadlužil díky špatné novele zákona. Mimořádnou či dodatečnou dotaci požadovala (a obdržela) tato organizace již v letech 2006 a 2008, vždy ve výši 15 milionů korun – přičemž novela, na kterou si FOD stěžuje, platí až od 1. 1. 2013. Vyplacení jedné z těchto dotací bylo kritizováno NKÚ proto, že proběhlo netransparentně a neférově; ostatní organizace nedostaly šanci něco takového vůbec žádat.
3. Ať už je situace ve FOD jakákoli, do Kokánků je neustále ze zákona vyplácena částka na každé dítě ve výši 22.800,- Kč měsíčně. V první polovině letošního roku se Fondu ohrožených dětí na tomto příspěvku vyplatilo 55 milionů korun. V loňském roce celkově obdržel FOD z veřejných rozpočtů na Kokánky150 milionů. Dle dostupných informací byly Klokánky v roce 2014 financovány z více než 80% právě jen z veřejných rozpočtů.
4. Žádné dítě z žádného Klokánku se neocitne na ulici. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s každým jednotlivým krajem situaci neustále monitoruje. Pokud by bylo nutné, kapacity jsou volné v zařízeních provozovaných jinými organizacemi, u pěstounů či v dětských domovech. Je potřeba zároveň zdůraznit, že Klokánky jsou zařízeními krizovými. Dítě tam pobývá průměrně půl roku a ze zákona by v takovém zařízení nemělo být déle než rok, stejně jako je tomu v případě pěstounů na přechodnou dobu.Řada dětí z krizových zařízení se vrací do svých rodin, a tam, kde to není možné, je nezbytné hledat jiné dlouhodobé řešení – ať už péči u příbuzných, pěstounů či, nelze-li jinak, v dětském domově. Pravidla pro tato krizová zařízení jsou také mnohem „měkčí“ než pro zařízení poskytující péči dlouhodobou.
5. Kdyby vláda Fondu schválila mimořádnou dotaci z rozpočtové kapitoly Ministerstva financí, bylo by to velice nefér vůči ostatním poskytovatelům, kteří se chovali celou dobu hospodárně a přizpůsobovali své služby množství obdržených financí. Každý člen/ka vlády obdržel před hlasováním dopis Asociace poskytovatelů sociálních služeb, která se ostře ohrazuje proti takové dotaci. V dopise se mj. píše, že „by to bylo precedentním krokem a signálem všem ostatním poskytovatelům, že v případě nezodpovědného, nedůsledného a manažersky chybného řízení a hospodaření je možnost obrátit se na vládu ČR a očekávat mimořádnu dotaci“. Ministři a ministryně hlasovali zcela podle svého svědomí – ti, kteří hlasovali pro dotaci, i ti, kteří se zdrželi, byli ze všech tří koaličních stran.
6. A ještě speciálně pro místopředsedu Bartoška: Zařízení pro okamžitou pomoc mají a budou mít své místo v systému sociálně-právní ochrany dětí, bez ohledu na to, zda některá z nich bude provozovat Fond ohrožených dětí či nikoli. Stejně, jako v něm mají a budou mít své místo například pěstouni – ať už přechodní či dlouhodobí – a dětské domovy. Strašení jakýmsi „norským modelem“ je zcela nesmyslné. To, na co se teď MPSV při reformě péče ohrožené děti nejvíce soustředí, je nastavit systém tak, aby děti ze svých rodin nemusely by být pokud možno vůbec odebírány, aby zde vznikla široká síť služeb pro rodiny s dětmi v ohrožení, a aby tyto služby byly pokud možno pod jedním resortem. Jedná se o opatření, o kterých tady diskutujeme již téměř 20 let a za jejichž nedostatek je Česká republika dlouhodobě kritizovaná řadou mezinárodních organizací. A ještě jedna poznámka: naprostá většina dětských domovů v této zemi je už dnes svým uspořádáním do bytových jednotek od „Klokánků“ k nerozeznání. Sourozenecké skupiny se již také nedělí, pokud je to jen trochu možné – někdy to ale možné bohužel není, stejně jako se tomu děje i v Klokáncích (případy, kdy Klokánky musí sourozence rozdělit, také existují).
Psali jsme:
Mgr. Michaela Marksová
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
