Ministryně Schillerová: Chápu, že ten pocit 108 hlasů může být opojný

10.11.2021 15:31

Projev na 1. schůzi Poslanecké sněmovny 10. listopadu. Návrh na volbu předsedy Poslanecké sněmovny.

Ministryně Schillerová: Chápu, že ten pocit 108 hlasů může být opojný
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alena Schillerová

Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. 

Anketa

Jste pro zavření hospod a restaurací? (Ptáme se od 10. 11. 2021)

14%
75%
hlasovalo: 23659 lidí
Především bych vám všem chtěla pogratulovat ke zvolení a zároveň i vyslovit přání, které je směřováno také nám všem. Tím přáním je, abychom se v následujících čtyřech letech k sobě chovali maximálně korektně, slušně a především abychom vždy měli na paměti, že tu zastupujeme občany České republiky, kteří na nás spoléhají.

Pro mě osobně je to velká čest a odpovědnost, a proto i k této funkci přistupuji s velkou pokorou. Teď už ale k volbě předsedy Poslanecké sněmovny. Klub hnutí ANO má 72 členů a je jednoznačně nejsilnějším politickým klubem v Poslanecké sněmovně. Navrhnout vlastního kandidáta do funkce předsedy byla naše povinnost i vůči téměř 1,5 milionu voličů, kteří nám dali důvěru a které zde zastupujeme. A náš klub se rozhodl do této funkce nominovat pana poslance Karla Havlíčka. Byla to nominace téměř jednomyslná. Ta jediná výjimka byl právě Karel Havlíček, který se při volbě zdržel.

Já jsem přesvědčena, že Karel Havlíček je nejlepším možným kandidátem na tuto funkci. Nebudu ho tu nijak obsáhle představovat, není to třeba, protože všichni víme, že je to pracovitý, vzdělaný člověk. Že je to člověk, který velkou část života podnikal, vedl Asociaci malých a středních podniků a živnostníků, řídil mnoho firem a v posledních letech je i úspěšným ministrem. Já sama jsem s ním strávila ve vládě několik let. A mohu říci, že k výkonu funkce předsedy Poslanecké sněmovny má jednu velmi důležitou vlastnost, a sice, že vždy hledá cestu k dohodě. Nevyhledává zbytečné konflikty a je konsenzuální.

Vždycky platí, že předsedu Sněmovny obsazuje buď nejsilnější koaliční nebo nejsilnější opoziční klub. V žádném volebním období to nebylo jinak. Teď se dostáváme do situace, kdy koaličním kandidátem je předsedkyně druhého nejmenšího klubu se 14 poslanci. Mnohokrát od zástupců koalic zaznělo v médiích - naposledy jsem to zaznamenala při podpisu koaliční smlouvy od pana předsedy Fialy, že koalice respektují poměrné zastoupení. Pan předseda dokonce zmiňoval tuto tabulku, (ukazuje písemný materiál) kterou všichni známe. A pokud se do této tabulky podívám, tak pokud platí, že počet místopředsedů bude navýšen na šest, tak hnutí ANO má nárok na tři místa ve vedení Sněmovny. A proto jsme nominovali Karla Havlíčka na předsedu a do pozice místopředsedů Janu Mračkovou Vildumetzovou a Radka Vondráčka.

Stejně jako my umíme počítat do 108, tak já věřím, že všichni umí počítat do tří. A tedy, že proklamacím o respektování poměrného zastoupení nakonec dostojíte. Já jsem se samozřejmě seznámila se stanoviskem sněmovní legislativy a její právní názor beru v potaz. Na druhou stranu nejde o názor jediný, ty názory jsou různé. Četla jsem názory např. ústavních právníků pana Kysely nebo pana Hasenkopfa, kteří na to pohlíží zase trochu jinak, než sněmovní odbor.

Máme tu i právní názor ústavního právníka docenta Kudrny, který tvrdí - a teď cituji část z jeho stanoviska. "Z formulace čl. 32 je patrné, že se jedná o ustanovení zakládající neslučitelnost funkcí. Naopak se nejedná o ustanovení zakládající nevolitelnost či překážku ve výkonu pasivního volebního práva.

Zde upozorňujeme na formulačně obdobné ustanovení článku 21 Ústavy, které stanoví, že nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu České republiky. Přitom toto ustanovení nebylo nikdy vykládáno v tom smyslu, že by senátor nemohl kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny a poslanec ve volbách do Senátu.

Výkladu článku 32 v tom smyslu, že se jedná o ustanovení o neslučitelnosti, nikoliv o nevolitelnosti, svědčí také ustanovení článku 2 odstavce 4 a článku 2 odstavce 3 Ústavy. Podle nich, co není výslovně zakázáno, je občanům povoleno a naopak státní moc lze vykonávat pouze v mezích a způsobem stanoveným zákonem. Výklad článku 32 ve smyslu nikoliv neslučitelnosti, ale nevolitelnosti, by byl výkladem rozšiřujícím, který by překročil meze citovaných ustanovení. Tedy kandidatura místopředsedy vlády docenta Karla Havlíčka na funkci předsedy Poslanecké sněmovny není článkem 32 vyloučena. Konec citace.

Obdobná situace je mimochodem s ustanovením klubů, kdy taky jednací řád, tedy zákon, hovoří zdánlivě jasně. Říká, že k ustanovení poslaneckého klubu na začátku nového volebního období jsou oprávněni poslanci zvolení do Sněmovny za samostatně kandidující politickou stranu. K ustanovení klubu podle věty první je nejméně třeba tří poslanců. Koalice se po volbách ale rozpadly na pět samostatných klubů. A já se ptám, je tedy v rozporu se zákonem, jak se opakovaně vyjádřil třeba ústavní právník pan Hasenkopf, nebo budou koalice tvrdit, že to je jen jeden z právních názorů na tuto skutečnost?

Další podobnost můžeme hledat při volbách do kolegia NKÚ. Je poměrně častou praxí, že se členy stanou poslanci, přestože výkon funkce je podle zákona také neslučitelný. A jak se to řeší? Vzdávají se kandidáti svých mandátů ještě před samotnou volbou? Nevzdávají. Naprosto běžnou praxí je, že mandátu se vzdávají až po jejich zvolení. My jsme nicméně přesvědčeni, že kandidatura Karla Havlíčka a jeho účast ve volbě je přípustná a myslím si, že hlavně i zdravá, protože výběr ze dvou kandidátů je jednoduše lepší a demokratičtější.

Pokud se ještě vrátíme k volbám do Poslanecké sněmovny, je dobré si uvědomit, že i s ohledem na propadlé hlasy, kterých bylo přes milion, zhruba 57 % lidí nevolilo ani koalici SPOLU, ani koalici PirSTAN. Já chápu, že ten pocit 108 hlasů může být opojný a vyvolává dojem, že je možné díky sněmovní většině všechno, na druhou stranu to také směřuje k tomu, že se dostáváme do určité ústavní nerovnováhy, kdy tři ze čtyř ústavních činitelů budou ze stran, kterým většina občanů svůj hlas nedala. Z obou koalic jsme před volbami slýchali o té nové a lepší politické kultuře. Zatím ale realita vypadá zcela opačně. Najeli jste na nás parním válcem a pokoušíte se zválcovat, co jde. Mluvím samozřejmě o rozdělování výborů, kdy jste se rozhodli vyšachovat opozici ze všech klíčových výborů. Mluvím o vedení Sněmovny, kde i přes proklamace o respektování parity to v tuto chvíli vypadá jinak. Namísto tří postů nám velkoryse nabízíte dva a do médií tvrdíte, že rozšíření počtu místopředsedů je kvůli hnutí ANO a navíc naše kandidáty kádrujete. Jestli takto vypadá ta nová a lepší politika a tedy i dodržování slibů, tak se mámo na co těšit.

Předseda Poslanecké sněmovny by měl být především člověk, který je schopen kompromisu, dokáže se při řízení schůzí povznést nad stranickou příslušnost, schůzi vede nestranně a respektuje zvyklosti Sněmovny. Já musím říct, že ve vší úctě k paní předsedkyni Pekarové Adamové, kterou považuji za velmi tvrdou političku, je Karel Havlíček na tuto funkci mnohem vhodnějším kandidátem a prosím tedy o jeho podporu. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v řadách poslanců ANO.)

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rozvoral (SPD): Migrační pakt EU, který odsouhlasil ministr vnitra Rakušan, zásadně odmítáme

21:03 Rozvoral (SPD): Migrační pakt EU, který odsouhlasil ministr vnitra Rakušan, zásadně odmítáme

Ve čtvrtek 18. dubna byla v Poslanecké sněmovně zahájena mimořádná schůze, svolaná na žádost opozice…