Ministryně Schillerová: Fiskální pakt nemá nic společného se vstupem do eurozóny

01.06.2018 15:21

Projev na 13. schůzi Poslanecké sněmovny dne 1. 6. 2018 k vyslovení souhlasu s přístupem, Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v Hospodářské a měnové unii

Ministryně Schillerová: Fiskální pakt nemá nic společného se vstupem do eurozóny
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministryně financí v demisi Alena Schillerová
reklama

Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, já jsem včera nestihla reagovat, takže moje reakce budou částečně na včerejší vystoupení, částečně na dnešní.

Dovolte, abych shrnula stručně vyjádření k jednotlivým vystoupením. Hlavní obavy poslanců SPD, pana Radima Fialy, Ivany Nevludové, Jana Hrnčíře, směřovaly k tomu, že se Česká republika ratifikací fiskálního paktu vzdá kontroly nad státním rozpočtem a vzdá se tak části své suverenity ve prospěch Evropské unie. Ono to nakonec zaznělo už od některých z vás, kteří podporujete fiskální pakt, i dnes.

Fiskální pakt - já to zopakuji a zdůrazním - není smlouvou s Evropskou unií. Jedná se o mezivládní dohodu, jejímiž smluvními stranami jsou vybrané země Evropské unie. V současné době se jedná o všechny země Evropské unie vyjma Spojeného království a České republiky. To znamená, že my jsme vlastně poslední země, která není součástí. A Evropská unie jako celek smluvní stranou není. Smlouva tak stojí mimo právní rámec Evropské unie. Fiskální pakt proto nezakládá ani neposiluje pravomoci Evropské unie včetně Evropské komise vůči České republice. To podtrhuji dvakrát.

Jedná se o dohodu, kterou mezi sebou uzavřely suverénní státy, a ty se ve fiskálním paktu zavazují, že budou dodržovat pravidlo vyrovnaných rozpočtů veřejných financí a že do svých vnitrostátních právních řádů samy zavedou mechanismus nápravy pro případ, že pravidlo vyrovnaných rozpočtů nedodrží. Dále se zavazují ke snižování veřejného zadlužení.

Navíc země, které neplatí eurem, mají možnost se ke smlouvě připojit, aniž by zároveň byly vázány pravidly vyrovnaných rozpočtů, obsaženými v Hlavě III. a IV. této smlouvy.

Touto formou, která je vám předkládána ke schválení již k fiskálnímu paktu přistoupilo Švédsko, Polsko, Maďarsko a Chorvatsko. Nicméně bych v této souvislosti ráda upozornila, že zákon - a tím reaguji na pana předsedu Kalouska - zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, podle kterého veřejné finance hospodaří, je s těmito pravidly v souladu.

Pan poslanec Skopeček tady včera kritizoval vládu za to, že se chová nehospodárně, když v době hospodářského růstu sestavuje schodkové rozpočty. Zde bych ráda poznamenala, že Česká republika dosáhla v loňském roce rekordního přebytku veřejných financí. Jsme třetí v Evropské unii v saldu přebytku ve výši téměř 81 mld. korun, a to rovněž ve strukturálním vyjádření, o kterém mluvil pan předseda Kalousek, protože tam jde vždy o komplexní posouzení všech složek veřejných financí a jejich skutečné hospodaření, nikoliv o plány cash flow.

Díky snížení veřejného zadlužení - a dovolte, nemohu si odpustit ukázat tady jeden graf, pro mě velmi důležitý, protože pan poslanec Skopeček velmi správně řekl, že zadlužení veřejného sektoru za rok 2017 dosáhlo 34,6 % HDP. Ano, to je v pořádku. A podívejme se, to je vývoj toho zadlužení. Od roku 1995, ale podívejte se zhruba, na jaké částce to zadlužení bylo v roce 2013. Bylo to 45 % HDP. Dluhová brzda se počítá, kdy musíte zaujmout určité ochranné mechanismy, od 55 % HDP. Takže my jsme na 34,6 % a pro léta 2019 a 2020 počítáme se snížením. To je podle mě absolutně důležité číslo a ráda bych zdůraznila, že v této výši dluhu jsme čtvrtí nejlepší v rámci Evropské unie. To bych podtrhla.

Ráda bych obavy vyvrátila. Podle konvergenčního programu z letošního dubna, posouzeného Evropskou komisí v květnu, by měly být přebytky veřejných financí zachovány i v dalších letech.

Dále pan poslanec Skopeček vyslovil obavu, že pokud se Česká republika připojí k fiskálnímu paktu, budou veškeré plánované reformy, zejména strukturální, podléhat schválení a koordinaci ze strany Evropské unie. Zde bych se odvolala na to, co jsem již zmínila na začátku. Evropská unie není smluvní stranou fiskálního paktu, a ten jí proto nedává žádné právo schvalovat či koordinovat hospodářskou politiku smluvních stran. Fiskální pakt pouze vyzývá signatářské země, aby své hospodářské politiky koordinovaly a instituce Evropské unie v tomto ohledu nehrají žádnou zásadní roli.

Dám příklad. Mluvil tady pan poslanec za STAN /teď se omlouvám, vypadlo mi jeho jméno/. Mluvil tady o tom, že je potřeba legitimně debatovat o těchto věcech. A právě možnost přistoupit k fiskálnímu paktu dá například premiérovi této země možnost účastnit se v rámci Evropské rady euroskupin, to znamená naslouchat a debatovat. To je velice důležité pro rozhodnutí, které může být učiněno někdy v budoucnu a jehož termín není nijak stanoven.

Pokud jde o pravomoc Evropské komise dohlížet na dodržování rozpočtové disciplíny, jedná se o pravidla tzv. Paktu o stabilitě a růstu, která jsou pro Českou republiku, stejně jako pro kteroukoli jinou zemi Evropské unie, závazná už nyní. Fiskální pakt na těchto pravidlech nic nemění. Případné pokuty pro státy, které rozpočtovou disciplínu nedodržují, se týkají dodržování Paktu o stabilitě a růstu, nikoli fiskálního paktu. To je potřeba, abych tady zdůraznila. Ta jsou stanovena jinde, platí pro nás přímo a my je dodržovat musíme jako i ostatní země Evropské unie. Navíc tyto případné sankce se vztahují pouze na země eurozóny.

Je pravdou, že k fiskálnímu paktu se hlásí země s vysokou mírou zadlužení. Ano, ale stejně tak se tam hlásí i země s nižším dluhem, než má Česká republika. Je třeba poznamenat, že fiskální pakt byl podepsán právě proto, aby se veřejné zadlužení snižovalo. Tyto země tím dobrovolně signalizovaly odhodlanost řešit problémy svých veřejných financí, případně i nadále obezřetně hospodařit. Fiskální pakt tedy nemá nic společného se vstupem do eurozóny. Vyplývá to z jeho povahy, z povahy dohody, kterou uzavřely mezi sebou jak země eurozóny, tak i země neplatící eurem, a to včetně těch, které o vstup do eurozóny neusilují. Vždyť mezi nimi je třeba i Dánsko. Dánsko má trvalou výjimku ze vstupu do eurozóny a přesto přistoupilo k fiskálnímu paktu.

S tím souvisí odpověď na otázku, zda si Česká republika za ratifikaci fiskálního paktu může vyjednat nějaký ústupek, jak tady včera padalo od některých poslanců, či výhodu v Evropské unii, jako např. zrušení kvót na přijímání migrantů. Odpověď je jasná - nemůže. Evropská unie není smluvní stranou fiskálního paktu.

Osobně se nedomnívám, že by se vláda snažila ratifikaci fiskálního paktu uspěchat. Česká republika se možností ratifikace poprvé zabývala již na začátku roku 2012, tedy před více než šesti lety. Fiskální pakt pak vstoupil v platnost 1. ledna 2013 a k dnešnímu dni jsou smluvními stranami všechny země Evropské unie s výjimkou České republiky a Velké Británie. Postavení Velké Británie všichni známe. Česká republika je tedy posledním potenciálním kandidátem na ratifikaci, Británie vzhledem k brexitu o ratifikaci pochopitelně neusiluje. Nejde tedy o žádné uspěchání, ale spíše o snahu neizolovat Českou republiku a rovněž snahu o skutečnost, že nám jeho ratifikace v předložené formě v parlamentu zaručí plnohodnotnou účast na summitech eurozóny, jak jsem řekla před chvílí. Dle dosavadní praxe jde navíc o všechny summity, které se týkají budoucího uspořádání eurozóny, konkurenceschopnosti a podobně. Česká republika by tak měla možnost účastnit se formování budoucího vývoje eurozóny i přesto, že dosud euro nepřijala a v dohledné době tak učinit nehodlá. Protože eurozóna je naším klíčovým hospodářským partnerem, o její zdravé fungování by nám tak mělo jít za všech okolností, ať jsme její součástí či nikoliv. Děkuji vám za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Třeštíková: Centrum bez vizuálního smogu. Hlavní město představilo Manuál pro kultivovanou Prahu

7:37 Třeštíková: Centrum bez vizuálního smogu. Hlavní město představilo Manuál pro kultivovanou Prahu

Plastové trdelníky na barokních fasádách, výlohy polepené fotkami potravin, historické okenice ověše…