Je mi to jasné. Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. No, já oceňuji, že pan předseda Stanjura nám tady necitoval z Harryho Pottera, ale že se aspoň držel faktů. Takže já se pokusím zareagovat.
Pokud jde o pravomoc Evropské komise dohlížet na dodržování rozpočtové disciplíny, tak se jedná o pravidla Paktu o stabilitě a růstu, která jsou pro Českou republiku stejně jako pro kteroukoliv jinou zemi Evropské unie závazná už nyní. Fiskální pakt na těchto pravidlech nic nemění.
Fiskální pakt nemá nic společného se vstupem do eurozóny. Vyplývá to z jeho povahy a z povahy dohody, kterou uzavřely mezi sebou jak země eurozóny tak země neplatící eurem, a to včetně těch, které o vstup do eurozóny neusilují. Klasickým příkladem je Dánsko, které má trvalou výjimku ze vstupu do eurozóny a přitom přistoupilo k fiskálnímu paktu.
Znovu bych zopakovala, že ratifikace v předložené formě Parlamentu zaručí plnohodnotnou účast na summitech eurozóny. Dle dosavadní praxe se sice účastním některých jednání jako ministryně financí, ale v podstatě se nemůžeme účastnit jednání, která se týkají budoucího uspořádání eurozóny, konkurenceschopnosti apod., a přitom by to pro nás bylo samozřejmě velice důležité.
Padla tady celá řada informací. Co se týče charakteru této smlouvy, tak nejenže se k tomu vyjádřila Legislativní rada vlády a vláda. Oba tyto subjekty se shodly na tom, že se jedná o smlouvu hospodářskou, protože neobsahuje přenos pravomocí a nelze ji tedy považovat - je pouhou změnou procedury hlasovací, na což dnes už máme nález Ústavního soudu č. 19/2008.
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který je na území tohoto státu účinný, je se smlouvou naprosto v souladu. My máme pravidlo strukturální bilance včetně nápravného mechanismu. Je to obsaženo v zákoně č. 23/2017.
Dluhovou brzdou je ve finančním paktu myšleno pravidlo strukturální bilance, nikoliv dluhová brzda, tak, jak ji prosazuje ODS.
Vláda se nepřihlásila k Hlavě III., kam mířily požadavky pana předsedy Stanjury, ale v podstatě z toho prostého důvodu, že chtěla dosáhnout projednání tohoto zákona a chtěla tedy dosáhnout toho, abychom se mohli účastnit eurosummitů, nehledě na to, že veškeré problémy, které se týkají strukturálních bilancí, jsou obsaženy v zákoně č. 23/2017.
Údaje, které mínil pan předseda Stanjura, Evropská komise vyhodnocuje na pracovní úrovni a budou k dispozici do konce roku.
Ano, strukturální saldo je správně, máme ho v zákoně č. 23/2017, a proto my se nehlásíme k Hlavě III a IV fiskálního paktu, jak už jsem řekla, zejména z toho důvodu, aby návrh byl přijat.
Neustále tady byla opakována jedna vrstva zákonů, které dnes máme v zákonech o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Pravidlo pro dluh sektoru vládních institucí v poměru k HDP - já už jsem tady ukazovala posledně tabulku, tamhle ji mám ležet, my jsme se tomu pravidlu přiblížili nejvíce v letech 2012 a 2013 a děkuji za ocenění toho, že by se od nás mohli v zemích Evropské unie učit, ano, mohli. Máme třetí nejnižší dluh v rámci Evropské unie, čtvrtý, omlouvám se, třetí nejvyšší přebytek veřejných financí a nejnižší nezaměstnanost. A strukturální saldo, což je saldo očištěné od ekonomického cyklu, máme ve výši 1,1 % HDP a mohli bychom jít podle zákona o rozpočtové odpovědnosti až do -1 % HDP.
Otázka, komu ublížíme, když tento fiskální fakt neratifikujeme. Já položím jinou otázku: Čemu pomáháme? Čemu pomáháme? Že nemůže premiér této země se účastnit jednání euroskupiny na Evropské radě? To je nám ku prospěchu? Že premiér se nemůže účastnit diskusí o tom, kam bude směřovat eurozóna? Nemůže tam vyjadřovat své názory, i když máme premiéra, který hovoří čtyřmi jazyky a je schopen říci, co a proč Česká republika požaduje.
Děkuji vám za pozornost.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
