Prošetřování kauzy Bitcoin nabírá na obrátkách a velký dík za to patří ministru spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi, který nepřišel na ministerstvu zametat jako jeho předchůdkyně a přišel reálně řešit nejen běžné problémy lidí a naší justice, ale také vrátit důvěru ve spravedlnost v naší zemi skrze to, že vážné politické a hospodářské kauzy nebudou zametány pod koberec.

Naplňuje tím moje očekávání, které jsem do něj vkládal a i proto jsem mu v březnu doručil interpelaci s těmito několik otázkami.

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás v souvislosti s tiskovou konferencí nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové ze dne 16. března 2026 a s tiskovými zprávami Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 2. a 16. března 2026, které se týkaly trestní věci související s darováním bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti.

Z těchto informací vyplývá, že po odložení části prověřování byla hlavní část trestní věci postoupena Městskému státnímu zastupitelství v Praze, ačkoli původně vykonávalo dozor Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Podle vyjádření vrchního státního zástupce byla změna příslušnosti odůvodněna tím, že po odložení části věci již nejsou dány důvody pro obligatorní příslušnost vrchního státního zastupitelství a že prověřované jednání se mělo odehrát v Praze. Tato argumentace však podle mého názoru neobjasňuje celou situaci.

Vzhledem k závažnosti případu, jeho přímé vazbě na Ministerstvo spravedlnosti a značnému veřejnému zájmu si Vás dovoluji požádat o zodpovězení následujících otázek, které jsou klíčové pro důvěru veřejnosti v postup orgánů činných v trestním řízení:

1) Jaké konkrétní právní důvody vedly k závěru, že po vyloučení části věci došlo ke změně věcné příslušnosti z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na Městské státní zastupitelství v Praze?

2) Jaké skutečnosti původně zakládaly příslušnost Vrchního státního zastupitelství v Olomouci k výkonu dozoru v této věci a které z těchto skutečností následně odpadly? Proč bylo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci příslušné od samého počátku prověřování?

3) Není změna příslušnosti v hlavní trestní věci po vyloučení její části v rozporu s dlouhodobým stanoviskem Nejvyššího státního zastupitelství, podle něhož samotné vyloučení věci ze společného řízení zpravidla nemá vést ke změně příslušnosti v hlavní věci?

4) Jak je možné, že se k trestní věci veřejně vyjadřuje nejvyšší státní zástupkyně, pokud se podle svých slov z této věci vyloučila? Z jakého důvodu se vyloučila a jaký je rozsah tohoto vyloučení?

5) Probíhá celé trestní řízení standardním způsobem? Nedochází k porušování zákona či k nestandardním zásahům do příslušnosti či nezávislosti státního zastupitelství?

6) Nevzniká u Lenky Bradáčové a Radima Dragouna pochybnost o možné podjatosti již z toho důvodu, že oba byli jmenováni stejným ministrem spravedlnosti, tedy Pavlem Blažkem?

7) V médiích se objevila informace (irozhlas.cz 30. 5. 2025), že Ministerstvo spravedlnosti informovalo o nabytí daru Nejvyšší státní zastupitelství dopisem ze dne 1.4.2025. Je tato informace pravdivá a pokud ano, žádám o zaslání kopie tohoto dopisu a také reakce NSZ, byla-li nějaká.

Informovalo ministerstvo jiné státní instituce, v jaké době a byl obsah takové informace totožný s informací pro NSZ?

9) V médiích (Deník N, 25.2.2026) se objevila informace, že VSZ v Praze Lenka Bradáčová byla o úmyslech darování bitcoinů ministerstvu informována neformálně bývalým ministrem Blažkem už před datem 6. února 2025 a že s ní přijetí daru bylo konzultováno. Je tato informace pravdivá?

Mgr. Libor Vondráček

• Svobodní
• předseda Svobodných
• poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky