Děkuji, pane předsedo.

Jenom velmi krátká reakce, ať se dostane i na další. My jsme včera nepodpořili, nebo já jsem nepodpořila, a potom Poslanecká sněmovna, celou řadu pozměňovacích návrhů, ale to má svůj důvod. A ten důvod je jasný. Rozpočet se tvořil od dubna tohoto roku. A tvořil se hodiny, týdny, měsíce. Zohledňovaly se tam priority vlády vyplývající z vládního prohlášení, z koaliční smlouvy. Celá řada věcí, o kterých jsem hovořila, je tam zohledněna, ať jsou to školy, školky, ať je to kultura, kde jsme navýšili naprosto historicky rozpočet, ať jsou to investice a další věci, o kterých jste mluvila. Všechno je tam promyšleně nastaveno tak, aby to bylo i z pohledu udržitelnosti veřejných financí.

Proto mým zájmem, jako ministryně financí, bylo maximálně neměnit vnitřní strukturu toho rozpočtu, protože jsme ho měsíce tvořili. Zodpovědně. S obrovsky velkým a zodpovědným přístupem jsme diskutovali s resorty, se sociálními partnery. To znamená, že jestliže jsme dosáhli toho, že vnitřní změna rozpočtu tak, jak ho schválila vláda a poslala do Poslanecké sněmovny, se liší o nějaké 1,2 miliardy, tak je to historicky největší úspěch za posledních x let.

A ještě jsme dosáhli toho, že návrhy, které jsem podpořila, to byly primárně ty, které prošly rozpočtovým výborem, jakožto garančním, tak neměnily ani toho adresáta, neměnily dotační programy, směřují na školy, na školky, na byty. Mění pouze kapitolu, která je bude poskytovat. Takže já považuji včerejší projednání rozpočtu za velmi, za... považuji ho, že prošel velice dobře, hladce, a je to výsledek toho, že byl dobře připraven. To je můj názor na rozpočet.