Loni v listopadu jsem navrhl všem stranám od středu doprava společný postup na jedné kandidátce i za cenu, že kandidátka bude beze mě. Považoval jsem totiž (a stále považuji) zastavení oligarchizace země za prvořadou povinnost všech demokratických lídrů. Neochota ostatních o návrhu vůbec jednat svědčí o tom, že každý chápeme své priority jinak a tehdejší důvody byly zástupné.

Rozpad jedné kandidátky lidovců a STAN ukazuje neschopnost přenést se přes marginální rozdíly a především vzájemnou řevnivost. O to více si vážím naší dohody s LES, KAN, Monarchisty a Konzervativní stranou. Je to dohoda dospělých odpovědných politiků, schopných potlačit osobní ambice a překonat méně významné rozdíly ve prospěch prvořadého zájmu. Pro voliče jsme tak jasnou a spolehlivou alternativou.