ČNB tištěním ničím nepodložených peněz také znehodnocuje českou korunu, ale vzdělaní ekonomové to nenazývají penězokazectvím, říkají tomu kvantitativní uvolňování (QE). Je zde i několik dalších rozdílů. ČNB toto své konání vydává za své samozřejmé právo a počítá s tím, že nemůže být chycena, obviněna a odsouzena. Vydání (říká se natištění) ničím nepodložených 220 miliard korun a další znehodnocování české koruny připomíná klasické penězokazectví, ale ČNB by se, kdyby přece byla obžalována, vykroutila tím, že přece za ty miliardy koupila dluhopisy (které jsme nechtěli) a využila by toho, že jejich bezcennost by se mohla prokázat až později. Ale není to tak, že koupením dluhopisů, s jejichž nákupem se nepočítalo, se spotřebovaly natištěné peníze a situace na trhu zůstala stejná, takže inflační popud, kterého údajně mělo být dosaženo, působením trhu nenastal a ani nemohl nastat. Naopak, mrtvé dluhopisy sice jen změnily držitele, to na trh vliv nemá, ale v oběhu přibylo 220 nebo více miliard živých korun a žádné hodnoty, které by tomu odpovídaly. To je inflační popud, který znehodnocuje nejen oběživo, ale i úspory i jiná konta a také mzdy, platy a důchody. Předpokládaná změna hodnoty koruny je cizině ihned kompenzována změnou kursu. Ale nebyly zároveň zvýšeny korunové ceny vývozu, ani nominální výše vkladů, ani důchodů a mezd.
Tím, že ČNB se v zájmu ciziny a exportérů zavázala udržovat pro nás špatný kurs koruny, vznikly skoro všem obyvatelům státu a dále vznikají škody, těžce byla postižena hodnotová bilance zahraničního obchodu a domácí spotřebitele postihlo zdražení dovozu a pochopitelné i spekulativní zdražování. Úřední inflace zůstala nízká, protože některé ceny poklesly vlivem sankcí proti Rusku a jiné díky levnější ropě. Svévolí ČNB vzniklé kursové ztráty v zahraničním obchodování obnáší 300 až 400 miliard Kč ročně a ČNB slibuje, že se postará, aby se to nelepšilo, bude kurs dále kazit. Roční ztráta ještě poroste, protože bez zásahů by koruna posilovala, aby se zmenšovalo její chronické podhodnocení. Výsledkem opatření ČNB vzniklé škody postihují nejvíce sociálně slabší vrstvy.
Není divu, že růst inflace nesplnil očekávání. Není to jen ukrajinskou krizí a naftou. Zvrhlá metoda QE se zkouší již více než 7 let v Japonsku a USA a vesměs bez úspěchu. V ČR přináší škody nejen v zahraničním obchodě. Inflace je úředně malá, ale napotvoru můj nákupní koš v marketu zahraničního majitele zdražil o dobrých 15%. Kompenzace platů a důchodů se ani nedá očekávat. Jako nástroj k vysávání republiky to funguje výborně. Korunová bilance zahraničního obchodu je zdánlivě dobrá, za dumpingové ceny se dobře prodává. Ale je to opět za tu cenu dalšího zhoršení poměru mezi vyváženými a dováženými hodnotami, čímž ještě zesiluje zvýhodnění zahraničního kapitálu a my více chudneme.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Mrázek
