Diktátoři Klaus a Mečiar si potom, rovněž nekorektním postupem, rozdělili stát na samostatné republiky. Dalších více než 25 let funguje systém, kde jsou voliči od zákonodárců odděleni politickými stranami, které na kandidátky dávají pouze ty občany, od kterých očekávají poslušnost, aby jejich hlasy mohly uplatnit při politických a obchodních jednáních. Když se výjmečně vyskytne poslanec, který dbá své přísahy a nehlasuje podle pokynů, je co nejdříve odstraněn.

Následky činnosti takto sestavené Sněmovny PČR jsou katastrofální. Její zákonodárná i kontrolní funkce je nahražena svévolí diktátora, nebo kohosi v příšeří sekretariátů stran. V tomto prostředí lze uplatnit uplácení a využít hloupost. Za úplatek v řádu stovek milionů, například, lze stát a národ okrást o stovky miliard korun. Umožňují to selhávající veřejnoprávní media a ohlupovací kampaně, které utlumí odpor veřejnosti. Podpora lživých informaci a chybějící pravdivé informace jsou příčinou toho, že poškozovaná většina národa trpí své škůdce jako své vládce.

Jak zajistit vliv občanů na správu státu a tvorbu zákonů tak, aby právní i sociální funkce státu přispívaly ke štěstí národa

Za těch 25 let se vystřídaly vlády pravé, středové, i trochu levější, ale všichni pokračovali v osudných chybách, kterými začal Klaus. Z toho vyplývá, že je nutné realizovat program nápravy a záchrany, a začít se musí nápravou složení Sněmovny PČR. Této nápravy můžeme dosáhnout jen zcela odlišným způsobem výběru poslanců. Musí to být způsob, který nevyžaduje změnu Ústavy ČR a vystačí pouze s podporu dostatečného počtu voličů. Ti musí požadovat od svých poslanců a senátorů, aby zajistili v senátu i ve sněmovně pro přijetí nového volebního zákona prostou většinu, protože k jeho přijetí je nutný prostý souhlas obou komor Parlamentu ČR. Jde o změnu, která by byla posunem ve směru k demokracii a která je zcela nezávislá na tradičním dělení na pravici a levici. Proto není na co se vymlouvat a kdo tento model odmítne, prozradí, že nemá čestné úmysly. Podrobnosti najdete na www.novarepublika.cz/2017/05/strany-zbyvajicich-devadesat-devet.html

Politikem je ten, kdo ukazuje cestu a nemusí to být funkcionář

Nastávající volby proběhnou ještě podle starého zákona, ale voliči by měli volit jen toho, kdo si dá do programu přijetí volebního zákona stručně charakterizovaného v citovaném článku a zde ještě stručněji v dalších odstavcích. Je to výzva pro celé politické spektrum.

Také věcné programové cíle, které jsou uvedeny v následujících odstavcích, si může osvojit kdokoliv, kdo se chce zavázat je prosazovat. Politika by měla být službou občanům, a to nevylučuje dělbu práce. To, co někdo vymyslí pro veřejný zájem, mohou realizovat i jiní, když mají sílu a dobrou vůli. Tak, například, projekt nového volebního zákona pochází z dílny SPOJENÍ 12 a myšlenka shrnout do „Destera voliče“ to, co by měly volební strany mít v programu, aby byl důvod je volit, pochází od Občanské společnosti voličů (OSV). Tuto práci  jako prvá využije ve prospěch občanů Aliance národních sil (ANS), a je škoda, že se dříve nedostala k pracem SPOJENÍ 12, ve kterých je lépe řešen způsob účasti aktivistů a malých skupin na společné kandidátce. Viz https://spojeni.wordpress.com/jm/