Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Asi vás nepřekvapím, že se budu snažit vás ještě před hlasováním přesvědčit pro podporu našeho pozměňovacího návrhu, kterým se ruší, případně snižuje daň z nabytí nemovitosti. Já už jsem tady vystupoval jak v prvním, tak ve druhém čtení, přesto, když jsme se přiblížili k tomuto zásadnímu hlasování, tak vám chci ještě říct a shrnout naše argumenty a moje argumenty, proč toto navrhujeme. Protože se domníváme, že v době, kdy rostou ceny nemovitostí, by stát měl přemýšlet o tom a moudře rozhodovat, jak pomoci zejména mladým lidem při zakládání rodin. Sám pan premiér někde - už netuším kde - řekl, že bychom potřebovali pro zajištění budoucnosti, aby se rodilo rodinám víc dětí a zajistili jsme větší prorodinnou politiku. Na druhou stranu v oblasti bydlení zatěžujeme kupující čtyřmi procenty daně z nabytí nemovitosti. Kdo si jde koupit byt, chce se postarat odpovědně o svoji rodinu, musí dát státu 4 % navíc pouze za fakt, že si ten byt na území České republiky jde koupit. Dnes mnoho mladých párů například právě z důvodu rostoucí ceny bytů odkládá založení rodiny, protože bydlení se jim cenově vzdaluje. A v situaci právě dramatického růstu bychom neměli trvat na tom, abychom zatěžovali tyto rodiny dalšími čtyřmi procenty navíc. Stát vlastně rodinám říká: Za to, že chceš sobě či svým potomkům pořídit bydlení, my ti zdaníme tento nákup. Dokonce z peněz, které jsi již jednou vydělal a zdanil. Protože se jedná de facto o druhé zdanění.

V době ekonomického růstu a současného růstu cen nemovitostí by člověk čekal, že budeme v této Sněmovně natolik velkorysí, že občanům naší krásné země vyjdeme vstříc a tuto pokutu de facto, trest za pořízení vlastního bydlení zrušíme nebo jim alespoň částečně ulehčíme. A podpořili bychom tak občanskou odpovědnost a právě lidi, kteří pracují, snaží se být maximálně samostatní a snaží se zabezpečit budoucnost jak svoji, tak svých dětí. Protože jaký je vlastně výtěžek této daně pro státní rozpočet? Podíváte-li se na návrh rozpočtu schválený touto Sněmovnou na rok 2019, je to necelé jedno procento z příjmu státního rozpočtu. Je to desetina hodnoty meziročního růstu příjmů státního rozpočtu mezi rokem 2018 a rokem 2019. Bavím-li se o zrušení této daně. A myslím si, že by skutečně dobří národní hospodáři tento případný výpadek zvládli při řízení státního rozpočtu. Pro stát to necelé jedno procento není vysoká částka, není fatální částka. Ale ta čtyři procenta pro jednotlivé rodiny, které si jdou pořídit vlastní bydlení, může být právě dělítkem mezi tím, že si tuto nemovitost mohou pořídit, či nemohou pořídit.

Protože stát vybírá poplatek od našich občanů za to, že si na území naší země kupují nemovitost. Tato daň nemá ani jiný ekonomický, ani jiný regulační význam. A tím, že daň od roku 2016 platí ten, kdo si jde koupit nemovitost, tak ztratila podle mého názoru veškeré zbytky logiky. Proto jsem hovořil o tom, že tato daň je pouze trestem, pokutou za to, že si člověk chce pořídit nemovitost.