Děkuji, pane předsedající. Já začnu poděkováním, milé kolegyně, milí kolegové, za to, že jste podpořili můj návrh na změnu programu, protože po vystoupení paní ministryně a pana zpravodaje, toho času mnoho nezbývá. Naštěstí jsme odhlasovali, že v tomto bodě budeme pokračovat odpoledne. Takže bych chtěl začít tímto poděkováním.

Nicméně chtěl bych vám připomenout několik dat. 23. leden 2018, 8. březen 2019, 8. březen 2019, 24. září 2019, 6. listopadu 2019. Čtyři data v tomto volebním období, kdy jsme tady hlasovali o zrušení daně z nabytí nemovitosti. Jinak v předchozím období to bylo poprvé v dubnu 2015. Tyto čtyři dny v tomto volebním období jsou data, kdy jsme tady přímo z úst paní ministryně slyšeli nesouhlasné stanovisko k návrhům na zrušení daně. Jsou to také dny, kdy tady v diskuzi vládní poslanci bojovali jako lvi za zachování této daně, ale stačí si přečíst stenoprotokoly z diskuzí, které se tady vedly, nebo si například přečíst stanovisko vlády k návrhu, ke sněmovnímu tisku 20 - jedno z prvních, které jsme podávali. To je z dnešního pohledu zajímavé čtení.

A já to říkám, protože já jsem skutečně rád a oceňuji, že paní ministryně, vláda, vládní strany změnily názor a předložily samy návrh na zrušení této nespravedlivé, nelogické a absurdní daně. Z mého pohledu je pikantní, že paní ministryně používá při obhajobě toho návrhu - i dnes jsme to slyšeli, vlastně stejné argumenty, které my jsme tady říkali od začátku. Jen mě mrzí, že skutečně třeba jedno z toho hlasování již v minulosti nebylo úspěšné. Ale v některých věcech se stále lišíme. A na tom je vidět rozdílnost přístupu k bydlení. A já to považuji za velmi důležité, co vám chci říci, takže bych poprosil o možná větší pozornost.

Protože na tomto návrhu je skutečně vidět ta rozdílnost přístupu k bydlení. Pro vládu je to víceméně technická a daňová záležitost, kde já postrádám skutečně tu hlubší ideu podpory bydlení. Naopak my vlastnické bydlení považujeme za velmi důležitou hodnotu. My totiž chceme, aby další, i další generace našich občanů, bydlela ve svém.

My chceme, aby se tato generace postavila na vlastní nohy a zajistila bydlení sobě a svým potomkům. A zároveň forma vlastnického bydlení je i forma určitého majetkového zabezpečení. A to je ona občanská zodpovědnost, kterou by stát měl podporovat a vytvářet podmínky. A na první pohled se může zdát, že se vláda konečně k takové podpoře střední třídy přihlásila. Ale na pohled druhý tomu tak úplně není, paní ministryně. Vláda sice chce udělat krok vpřed, ale zároveň dělá krok vzad. A tím vlastně přešlapuje na místě. A ten krok vzad je zrušení daňových odpočtů úroku z hypoték. Na jednu stranu stát přestává trestat pořízení vlastnického bydlení, protože pro mě daň z nabytí nemovitosti byla trestem za pořízení vlastnického bydlení, ale na druhou stranu ruší tuto daňovou podporu pořizování vlastnického bydlení. A de facto jedinou faktickou podporu bydlení, kterou občané mají.