Mění se nástroje, ale podstata zůstává – sloužit lidem, kteří vás znají jménem. Právě tahle zkušenost mě vede k rozhodnutí kandidovat letos do Poslanecké sněmovny.

Kandiduji z dvanáctého místa za hnutí STAN, protože vím, že politika se nemá dělat jen z Prahy, ale z každé vesnice, z každého města, z každého krajského úřadu. Hnutí Starostové a nezávislí má pro mě smysl právě v tom, že vkládá důvěru do lidí, kteří mají za sebou konkrétní výsledky, a ne prázdné sliby.

Když stát zapomíná na regiony

Jako starostka vím, že regiony často čelí problémům, které zůstávají v Praze bez odezvy. Ať už jde o dostupnost lékařské péče, financování škol, nebo rozvoj infrastruktury – pokud o nás rozhodují lidé, kteří v terénu nikdy nebyli, výsledek podle toho vypadá. Proto chci, aby byl slyšet hlas samospráv i ve sněmovně.

Mám zkušenost, že kde stát selhává, nastupují obce. Když krajští politici neřeší autobusové spoje, starostové sednou do aut a začnou jednat. Když chybí pediatr, starostky hledají byty a benefity, jen aby přilákaly posilu. A když dorazí krize, jsou to právě obce, které drží komunitu pohromadě.