Je zcela evidentní, že situace, kdy docházelo v návaznosti na kolísání počtu obyvatel k častému překreslování senátních obvodů, přinášela mnoho problémů. Obyvatelé některých obcí, zejména kolem metropole či v periferních regionech, měnili svou volební příslušnost hned několikrát. K volbám do horní komory chodili v nepravidelných intervalech a samotným senátorům se jimi zastupované oblasti měnily takřka pod rukama. Stížnosti nespokojených zákonodárců vláda v loňském roce nakonec vyslyšela a úpravy obvodů ze zákona vypustila.
Změnou zákona došlo k faktickému zakonzervování senátních obvodů. Toto opatření sice vyřešilo problém s nutností překreslovat hranice, vytvořilo ovšem problém zcela nový. Vzhledem k dynamickému růstu počtu obyvatel kolem velkých měst či naopak vylidňování pohraničí dochází k nerovnoměrnému demografickému vývoji v jednotlivých částech země, a tím pádem i v senátních okrscích. Zatímco někde obyvatel – potažmo voličů – dramaticky přibývá, jinde naopak postupně ubývají. To znamená, že rigidní vymezení obvodů spolu s těmito trendy v dlouhodobém horizontu povede ke stále se zvětšující nerovnosti hlasu voličů.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV