Nejvyšší ústavní role klade na prezidenta vysoké etické požadavky. Jeho prvořadým úkolem má být hledání souladu mezi protichůdnými postoji a zájmy občanů, nikoli prohlubování propasti mezi nimi. Nerespektováním této povinnosti přivádí Miloš Zeman naši společnost do stavu, který vyhovuje pouze jemu, jeho spojencům v politice a nejbližším spolupracovníkům na Hradě.

Pod heslem rozděl a panuj šíří nenávist a netoleranci v naší společnosti. Jeho soustavný atak na slušnost, odpovědnost a na dodržování psaných i nepsaných pravidel způsobil propad politické kultury v České republice na samé dno. Není nástupcem a pokračovatelem díla prvního prezidenta T. G. Masaryka, k jehož odkazu se často hlásí. Připomíná naopak nejtemnější postavy našich moderních dějin, které v komunistické éře prezidentský úřad zastávaly.

Miloš Zeman destruuje život uvnitř naší společnosti a hluboce poškozuje obraz naší země ve světě. Jestliže si neuvědomuje dopad svých slov a činů, svědčí to o mentální nezpůsobilosti zastávat prezidentský úřad. Jeho pokračování v prezidentské funkci je ohrožením normálního demokratického provozu v naší zemi.