Mnoho našich politiků, byť by měli denně být mezi lidmi a prosazovat oprávněné zájmy svých voličů, již asi dlouho mezi lidmi opravdu nebylo. Jinak by totiž museli zaznamenat, jak moc jsou - a nejen obyčejní lidé - rozezleni, když se dozví, kolik berou měsíčně někteří vyvolení státní úředníci, manažeři státních či polostátních podniků a dokonce i některé nedovzdělané sekretářky. A to navíc v době intenzívního šetření, kdy jsou zcela neodůvodněně rušena i důležitá pracovní místa a i vysoce kvalifikovaným odborníkům jsou opakovaně snižovány platy.

Od těch lidí to není závist, ale je to vcelku logický výsledek toho, že mnoho našich občanů je dnes nucena i těžce pracovat za plat kolem 10 tisíc Kč. hrubého, řada lidí, byť mají vysokou kvalifikaci, nemůže odpovídající práci vůbec nalézt a absolventy středních i vysokých škol učíme již od počátku jejich kariéry lenosti a zahálčivému způsobu života, neboť bez praxe je dnes nikdo nezaměstná, jsou nuceni pracovat buď „načerno“ a nebo dokonce začít krást či páchat jinou trestnou činnost, aby uživili svoje děti a rodinu. A to je výsledek péče tohoto svobodného demokratického státu o svoje občany.

Po všech těch skandálech, které byly způsobeny zveřejněním platů a odměn osobní asistentky pana ministerského předsedy Nečase, poslanců a senátorů, ředitele ČEZu, ředitele SAZKY, ředitele pražského dopravního podniku, ředitele letiště Praha – Ruzyň, ale i většinou ambiciózních, leč takřka ničeho neznalých a hlavně neobvykle mladičkých náměstků různých ministrů, kteří se často ve funkcích ani neohřáli, ale vydělali tolik peněz, jako běžně pracující za polovinu svého života, způsobila nebývalý poprask informace o tom, že nový ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek dostává měsíční plat ve výši 225 tisíc korun a má ta stejný měsíční příjem jako jeho předchůdce Pavel Horák (jehož plat byl, jen tak mimochodem, dost dlouho utajován). K tomuto vskutku královskému platu má tento „vyvolený“ ředitel navíc nárok i na roční odměnu ve výši až šestinásobku měsíčního platu, tj. 1 milion tři sta padesát tisíc korun, na které dělá manuálně pracující déle než 10 let a vysoce kvalifikovaný pracovník, např. vysokoškolský profesor či špičkový vědecký pracovník takřka 5 let. Myslíte si, vážení páni poslanci, senátoři, ministři a další „představitelé lidu“, jak sami sebe většinou nazýváte, že to tak má opravdu být?