Donald Trump vyhrál poměrně drtivě volby ve Spojených Státech Amerických. Ranní probuzení dne 9. 11. nemohlo být krásnější. Tedy pro většinu lidí, kteří respektují demokratické volby. Je to zlomový okamžik za posledních 25 let, kdy společnost ovládali pseudointelektuální elity několika málo nezvolenců z veřejného života.

Když si lidé v Británii odhlasovali „brexit“, tak jsem si myslel, že je to ojedinělá záležitost, která se nebude opakovat. Následovalo „nezvolení“ Norberta Hofera rakouským presidentem. To ve mně svitla naděje, že se možná společnost vážně probrala z letargie. Včerejší nemyslitelé nás ovšem denně bombardovali zprávami ze zaručených statistických agentur, že to se v USA nemůže zopakovat. Kydali denně špínu na Donalda Trumpa. Tu osahával, tam mluvil sprostě apod. Každému soudně uvažujícímu člověku muselo být jasné, že tato štvavá kampaň není založená na solidních průzkumech veřejného mínění. Ještě 8.11. jsme mohli, téměř ve všech sdělovacích prostředcích slyšet, že Demokraté opatrně slaví nastávající úspěch kandidátky H. Clinton. Jak to vše dopadlo víme a tudíž můžeme volně přejít k hysterii ve veřejně právním médiu tj. ČT 24.

Dva dny nepřetržitě můžeme sledovat neuvěřitelný cirkus v manéži, nikoliv Bolka Polívky, ale studiu ČT 24. To se nám najednou vyrojilo odborníků na mezinárodní politickou situaci. Jeden zkrachovalý politik za druhým se vyjadřují, co se stalo špatně a proč neuspěla nejlepší  a jediná správná demokratická kandidátka. Zástupy ekonomických odborníků nás straší z pádu ekonomiky a horších zítřků. Naprosto nevyvážené zavádějící zprávy typu obrovské nepokoje tisíců nespokojených voličů. Ovšem zapomněli dodat z 300 mil. obyvatel. A tu se mi zjevila „nádherná“ paralela. Ti stejní lidé, jací nás tu léta krmí z podniku „Pražské Kavárny“ jsou i v USA.