V této situaci Evropská komise sází na využití finančních nástrojů prostřednictvím Evropské investiční banky. Nový fond (Evropský fond pro strategické investice) podpoří garancemi či částečným financováním strategické projekty. Díky zapojení fondu bude snazší nalézt zbytek peněz v soukromém sektoru. Součástí balíčku je ještě vytvoření „zásoby“ dobrých projektů a plán na zlepšení regulace.

Otázkou je, jak tento plán má číst naše země. Dobrou zprávou je, že se balíček viditelně „nezahryzl“ do kohezních miliard. Tím to ale končí.

Využití finančních nástrojů typu záruk či částečného financování znamená, že financované projekty budou muset vytvořit výnosy, které zajistí „návratnost“. To je velká změna, naše země moc neuspěla s umísťováním kohezních stovek miliard, které vracet nemusela. Mnoho projektů se potýkalo nikoliv s návratností, ale dokonce i s tím, aby nám investice zaplacené Evropou „nespadly na hlavu“. Způsob, jakým investice umísťují veřejné rozpočty, na transparentních a ekonomicky podložených principech často nestojí.