Česká diskuze o rozhodování o energetice je jednou z oblastí, kde nedostatečné posouzení všech faktorů může být velmi drahé. V textu pro Hospodářské noviny upozorňuji na tři z oblastí, které česká politická debata dostatečně nezkoumá a někdy i ignoruje. Jde o evropský trh s elektřinou, roli Německa a rozvoje tamní energetiky a v situaci fungujícího volného trhu ne zcela jasný, ale silně prosazovaný koncept soběstačnosti.

Správně dnes vyhodnotit toto rozhodování je důležité i proto, že doba, kdy jsme těžili z levnější výroby elektřiny (i tím, že jsme ignorovali některé důsledky), je minulostí. Z doby, kdy jsme měli relativní výhodu, se dostáváme do pozice opačné. Naší snahou by mělo být tuto nevýhodu snížit, ne zvýšit.

Jsem přesvědčen, že obsahově ne úplně jasný slogan „soběstačnosti“ (například: jde o soběstačnost každý den, vteřinu, měsíc či "jen" o celkovou výrobu odpovídající spotřebě? A jak se má soběstačnost s právem našich firem elekřinu dovážet a vyvážet?), bychom měli vyměnit za koncept efektivity (nízké ceny) a řízení rizika.