Pan Juncker představuje politika, který má nezpochybnitelné znalosti a dovednosti. Právě ty by mu měly umožnit dobře řídit tak složitý a důležitý orgán, jako je Evropská komise. Fakt, že tento ostřílený politik pochází z malého státu, je navíc garancí toho, že nebude „skákat podle toho, jak pískají velcí hráči.“ A to by mělo být zvlášť pro nás sympatické.

Odpůrci Junckera zpochybňují nejen jeho nominaci, ale i metodu, kterou ji získal. Některé frakce, stejně jako evropští lidovci, totiž šly do voleb s tím, že předem voličům říkaly, kdo bude jejich kandidát na tento post. Cíl zatraktivnit a voličům přiblížit volby narazil na kritiku jiných stran – hlavně těch, u kterých bylo jasné, že na volební vítězství nedosáhnou.  Jejich vize dosadit do čela komise nevýrazné úředníky jsou přesným opakem nominace Junckera. Ten představuje „těžkou váhu“ a má názor na to, jak by se Evropa měla dále vyvíjet. Je jistě pravda, že ne vše v Unii funguje dobře. A že je pan Juncker s minulým vývojem těsně spjat. Ale toto vadí jen malé skupině zemí. Té skupině, která není schopna jeho nominaci z Rady zablokovat a také těm kritikům dnešního směřování Unie, kteří nabízejí jen velmi vágní recepty na změnu.

O tom, že kandidát evropských lidovců Juncker uspěl, rozhodla dohoda o jeho podpoře mezi pro evropskými frakcemi lidovců, socialistů a liberálů v Evropském parlamentu. Vzhledem k programovým odlišnostem to byl kompromis, který bude bolet všechny. Nicméně posun, který posílí roli přímo voleného Evropského parlamentu a také větší diskuse o tom, jak dál v Evropě, bude krok správným směrem. To platí za předpokladu, že diskuse a hledání kompromisu bude probíhat v rámci dohodnutých pravidel a rozdělené moci mezi Radu a Parlament. Navíc přinese kvalitní Evropskou komisi, která spolu s národními vládami a Evropským parlamentem bude schopna reagovat na naléhavé výzvy dneška.