Rodina je základ, ale nemůžeme za každou cenu udržovat nefunkční rodinu, kde je dětem upíráno právo na vzdělání a naopak jsou vedeny k poflakování. A jak je tedy nastaveno dnes?

Proces odebírání dětí (nezletilých) z péče rodičů řeší řada právních předpisů. Jedná se zejména o zákon o sociálně právní ochraně dětí („ZOSPOD“), občanský zákoník („OZ“) a zákon o zvláštních řízeních soudních („ZŘS“).

Platí, že o odebrání dítěte od rodičů může rozhodnout pouze soud (viz § 928 OZ – jmenování poručníka, § 953 OZ – svěření do péče jiné osoby, § 958 OZ – pěstounství a § 971 OZ – ústavní výchova). OSPOD nicméně hraje v těchto řízeních před soudem zásadní roli, neboť může podat návrh na jejich zahájení (§ 14 odst. 1 ZOSPOD).

Soud také může před vlastním rozhodnutím vydat takzvané předběžné opatření, kterým dítě dočasně odejme z péče rodičů (a to až do konečného rozhodnutí v řízení). Zde je role OSPOD obdobná (předběžné opatření může navrhnout), nicméně pro jeho vydání stačí pouze osvědčit, že není dítěti poskytována řádná péče, nikoliv nedostatek péče prokazovat.

OSPOD tak fakticky nemůže sám rozhodnout o odebrání dítěte z rodiny, a to ani dočasně. I v případě dočasného vytržení z rodiny musí soud do 24 hodin rozhodnout o předběžném opatření (§ 452 ZŘS).