O Vánocích máme myslet na ty, kteří mají nelehký úděl.

Už ráno jsme si přáli s jedním panem bezdomovcem, který nikdy nezapomene poslat sms k svátku a narozeninám. K večeři jsme pozvali čtyři děti ze skupiny, která přijela z partnerské oblasti Chmelnycki.

Bylo to příjemné a veselé, i když jim nechutnala moje čočka a my jsme shledali jejich koledy méně melodickými, než naše. U jídla a pití nejsou jazykové bariéry překážkou a devítiletá Polana nám velkou rychlostí vyprávěla o pelmeních a boršči a ještě o čemsi, co se nepodařilo identifikovat ani přes ruštinu a angličtinu. O Ukrajincích se říká, že nejsou příliš zdvořilí, „ďakujemo“ se však ozvalo z úst Nasti, Nazara, Polany a Jaroslava mnohokrát. Kéž z nich vyrostou přátelští lidé, kéž žijí se svými rodinami už brzy v klidné zemi.