V dobách, nedávno minulých, s ohledem na nízké komunikační možnosti a omezené šíření informací, vytvořil člověk prostředí, kdy ten, kdo nabízel práci se současně zavazoval pro ty, kteří u něj pracovali, zajišťovat i důležité platby a to například sociální, zdravotní či důchodové pojištění a daně. Ze mzdy jim dohodou mohl srážet i různé pojistky a další osobní platby zaměstnanců. Většinou se jednalo o osoby nesamostatné a nevzdělané.

V době komunikačního minima to byl pro zaměstnance přínos, pro zaměstnavatele práce navíc.

Z dobrovolnosti se stala zákonná a zaměstnavatele zatěžující povinnost.

Narodily se pojmy zaměstnavatel a zaměstnanec. Pojem závislá činnost je fenomén současnosti, který začíná likvidovat ekonomiku.

Opatrovnický archaismus, v současné době bleskové komunikace s kýmkoliv a kdykoliv na celé planetě, zůstává v České republice pečlivě chráněn.