Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych se i já vyjádřila k veterinárnímu zákonu. Dovolím si zde navázat na kolegu Turečka. My jsme tady dnes proto, abychom projednali veterinární zákon ve druhém čtení. Tento návrh souvisí s nařízením Evropského parlamentu a Rady EU o nákazách zvířat v oblasti zdraví zvířat. V návrhu se také řeší upřesnění kompetencí orgánů v oblasti předcházení a tlumení nákaz, ukládání opatření, pravidel pro dozor, statuty území nákazy a povolování výjimek. Upřesnění se také týká přemisťování zvířat, živočišných produktů a dalšího veterinárního zboží mezi členskými státy EU, včetně povolování výjimek.

Já bych se tady ráda zastavila u toho, co je vlastně hlavním účelem veterinárního zákona. Hlavním účelem bezesporu je péče o zdraví zvířat, předcházení vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a jejich tlumení, ochrana zdraví lidí před onemocněním přenosným ze zvířat na člověka.

Proč tady vystupuji? Mám, tak dojem, že v rámci těch diskusí, které se tady vedou ohledně veterinárního zákona, tak nám hlavní smysl této právní normy trošičku uniká. Pokud je tento zákon v legislativním procesu, měli bychom diskutovat, zda jsou opatření proti šíření nákaz vhodná a zda je ochrana zvířat a hlavně lidí v tomto ohledu dostatečná. Nebezpečné nákazy zvířat se bohužel v České republice nevyhýbají a situace není tak dokonalá, jak by se na první pohled mohlo zdát. V roce 2021 došlo v České republice k výraznému nárůstu počtu ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky, a to jak v chovech drůbeže, tak u volně žijících ptáků. Celkem bylo potvrzeno 48 ohnisek. Po více než 10 letech byla v roce 2021 potvrzena u drůbeže také nízce patogenní ptačí chřipka.