Vážené dámy, pánové,

děkuji za čest a příležitost promluvit v úvodu na dnešním semináři v Poslanecké sněmovně na téma „17. listopad 1939 a tradice moderní české státnosti“. Toto téma, tedy česká státnost a její charakter, se prolíná fakticky naší současnou, minulou i budoucí prací. Vím, že mnoho z toho, co bych rád řekl, vysloví přítomní odborníci lépe a kvalifikovaněji, a proto mi dovolte, abych se k vám připojil jen v několika základních principech.

Náš moderní stát vznikl na základě historického a národního práva. Český národ po několika staletích obnovil svůj národní stát. Nové na něm bylo to, že národní idea se z té české rozšířila na česko - slovenskou. Jakkoli se dnes Slováci považují za svébytný národ, v minulosti tomu tak nebylo.

Dnes se traduje, že československý národ byl umělý konstrukt, který měl překonat problém s masivní německou menšinou v Čechách a Maďary na Slovensku.

Před sto lety se velká část našich národů považovala za národ československý, který je jedním kmenem s větví českou a větví slovenskou. Faktickým živoucím důkazem toho byl sám zakladatel a otec československého státu Masaryk, který byl rodem napůl Slovák a napůl Moravák.