Aktuální volby ukázaly znovu mnohé slabiny našeho volebního systému a tyto slabiny jsou velmi silné a zcela zásadně podkopávají důvěru občanů v politiku. Přesněji potvrzují fakt, že do skutečné demokracie máme ještě velký kus cesty. V krátkých odstupech nás čekají volby parlamentní, evropské, komunální a volba prezidenta republiky. Proto navrhuji zařadit na program schůze mimořádný bod s názvem "Rozprava o změnách volebních zákonů a volebního systému". Tohle je téma, které by neměla zpracovávat jen samotná vláda, ale debata by měla jít mezi vládou, parlamentem, legislativci a nejširší veřejností, přičemž navrhované změny by v ideálním případě měli schválit občané v referendu.

Náprava volebního systému je po krajských volbách ještě aktuálnější než dříve. Je potřeba udělat změny ve prospěch občanů a demokracie, nikoli ve prospěch stranických elit a stranických oligarchií. Po každých volbách se objevují podezření z manipulací s volebními lístky. Například v posledních komunálních volbách v obci Tatrovice na Sokolovsku získala 55 % hlasů ODS. 70 % obyvatel ale hned po volbách podepsalo petici, že ODS nevolili. Policie zjistila, že s volebními lístky se skutečně manipulovalo a stal se trestný čin.

Samozřejmě velkým rizikem i výdajem je dvoudenní hlasování, které je i ve světě prakticky unikátní, jelikož jsou volební urny ponechány přes noc bez dozoru ve volebních místnostech. Dvoudenní hlasování u nás bylo zavedeno v roce 1971, když se KSČ bála, že v reakci na normalizaci klesne volební účast. A myslím, že je na čase opět zavedení jednodenních voleb, tak jako tomu je v drtivé většině demokratických zemí. Pochopitelně když si stěžujeme na malou účast u voleb, kromě těch do sněmovny, tak je to také dané tím, že volebních termínů je příliš mnoho a synchronizují se jen senátní volby s krajskými nebo obecními. Vede to k permanentní volební kampani a oslabuje to disciplínu voličů, což má negativní vliv na volební účast, přičemž není důvod, proč by se do zastupitelstev krajů a obcí nemohlo volit současně. Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že například v roce 2012 se kromě Česka déle než jeden den pořádaly volby v Číně, v Egyptě a Papuy Nové Quiney a také referendum v Severním Kosovu.

Dále tu máme fenomén neplatného hlasování. Podíl neplatných hlasů může svědčit o mnoha věcech souvisejících s již zmíněnou kvalitou demokracie. Jednak to může být informovanost voličů o způsobu hlasování, ale také nástroje falšování voleb. V předchozích volbách do Poslanecké sněmovny tvořily neplatné hlasy pouze 0,7 % všech hlasů a v případě evropských voleb pouze 0,43 %. V případě krajských voleb bylo najednou neplatných hlasů násobně více. Proslýchá se, že skutečně dochází k manipulacím s volebními lístky, a to i například zneplatňováním hlasů pro nevyvolené strany. Statistika je v tomto opět pregnantní a neúprosná. Ve Středočeském kraji jsme měli v průměru o jedno procento vyšší počet hlasů tam, kde jsme měli svého zástupce ve volební komisi.