Zadlužené státy eurozóny vyváží svůj dluh a ostatní státy eurozóny na to doplácí zdražováním. Euro nechceme přijmout nikdy, protože je nevýhodné a likviduje naši suverenitu. Nechceme platit za zadlužené státy eurozóny a být členy dluhové unie! Prosazujeme ukotvení české koruny jako národní měny do Ústavy ČR!
Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako jsou Itálie a Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. „Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní,“ upozornil Kovanda.
Česká národní banka přitom stanovuje svoji základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 procenta, zatímco ECB má svoji základní depozitní sazbu na úrovni jen dvouprocentní. „Pokud by ECB stanovila svoji základní úrokovou míru výše, blíže úrovni ČNB, lze předpokládat, že by se výrazněji tlumily inflační tlaky v eurozóně, nejen ve výše uvedené pětici zemí,“ míní Kovanda.
Tlumila by se dle něj tedy také rychlost, s jakou obyvatelstvo eurozóny přichází o kupní sílu svých úspor či mezd. „Jenže politikům předlužených zemí Itálie či Francie se zdají být nyní stanované úrokové sazby ECB příliš vysoké. Jejich apely adresované ECB tak obnažují fundamentální slabinu celého projektu eurozóny, kdy mělo v běhu let existence eura dojít k makroekonomickému sblížení zemí, které jej sdílejí, takže by mohla v celé eurozóně platit jedna úroková sazba, jež bude vyhovovat všem. Nyní je však nabíledni, že nastavená úroková sazba vyhovuje jen části členských zemí eurozóny,“ upozorňuje Kovanda.
Už letos v říjnu vyzval Evropskou centrální banku místopředseda italské vlády Antonio Tajani. Podle něj by měla snížit své základní úrokové sazby a obnovit program kvantitativního uvolňování – tedy obnovit výkup státního dluhu zemí eurozóny za nově vytvářené miliardy, ba billiony eur. V tomto měsíci se pak přidal Jordan Bardella, lídr francouzského Národního sdružení, podle nějž nebude možné se vyhnout diskusi s ECB ohledně francouzského dluhu. Bardella je přitom podle průzkumů favoritem francouzských prezidentských voleb, které se mají řádně konat roku 2027. V prvním kole volby by mohl získat 35 procent hlasů nebo i více.
„S dalším předpokládaným růstem zejména francouzského veřejného zadlužení však roste riziko, že fenomén takzvané fiskální dominance v rámci eurozóny bude sílit. Monetární politika, reprezentovaná ECB, se tedy ještě zřetelněji podvolí dominujícímu fiskálnímu zájmu, kterým bude to, aby se země typu Francie nedostaly do nebezpečné fáze dluhové spirály a potenciálně do platební neschopnosti. Ta by totiž otřásla samými základy stále poměrně vratké konstrukce celé eurozóny, jejíž členové se v rozporu s předpoklady z přelomu milénia makroekonomicky nesbližují, nýbrž docela naopak, stále zřetelněji rozcházejí, což celospolečenské náklady udržení existence eurozóny zvyšuje a přibližuje ke kritické mezi, kdy již tato evropská měnová nebude udržitelná,“ varuje Kovanda.
Česká koruna je klíčem k naší ekonomické suverenitě. Zavazujeme se, že naše vláda nepřijme euro ani nepodnikne žádné kroky směrem k jeho zavedení. Navrhneme parlamentu ukotvit českou korunu v Ústavě ČR – stejně jako právo držet a používat hotovost jako zákonné platidlo.
Euro je nástrojem pro vznik evropského superstátu. Měnová unie je nástrojem pro vznik fiskální unie a jednoho obrovského rozpočtu EU, unie daňové a nakonec pro vznik jednoho státu. Navíc euro není vůbec úspěšný ekonomický projekt. Také odmítáme podílet se na placení dluhů států eurozóny, které jsou zadluženy až na půdu.
Tomio Okamura
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Měla by ČR odmítnout na trvalo euro?
autor: PV
