Vážené dámy a pánové,

svým způsobem je velmi dobře, že se Sněmovna, i když jen kvůli sporům s Andrejem Babišem, rozhodla otevřít téma ovlivňování médií. Celá kauza, která dnes hýbe veřejností, má podle mého názoru tři roviny. První je obsah ve smyslu toho, o čem ministr Babiš mluví. Zde souhlasím, že to jsou dlouhodobě velmi zarážející věci. Mluví o zlodějnách, o podezření ze zločinů a jejich rozkrývání, mluví vesměs o podezření ze zločinů, páchaných lidmi pana Sobotky. Mluví o neschopnosti pana Zaorálka a hodnotí i neschopnost a podrazáctví pana premiéra.

Ano, to jsou závažné věci a měly by se řešit. Ale nesouhlasím s tím, že na druhé ukazuje právě ministr Babiš, který byl právě jedním z těch, kdo před dvěma lety zamítli návrh našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD na uzákonění přímé hmotné odpovědnosti ministrů a hejtmanů.

Nadále tedy dochází k předražování zakázek, a to například i na Ministerstvu obrany, které vede ministr Stropnický z hnutí ANO. Vyplývá to z aktuálního šetření Nejvyššího kontrolního úřadu.

Co z toho vyplývá? Pan místopředseda vlády Andrej Babiš sice neustále říká to, co ví celá země, tedy že představitelé mainstreamových stran skutečně po léta nechávají rozkrádat veřejné peníze a velká část z jejich elit je profesně absolutně neschopná, ale sám ministr Babiš proti tomu nic neudělal, a to i když mohl. Stačilo zvednout ruku pro náš zákon. Čest slušným výjimkám, které jsou a kterých si vážíme i u naší politické konkurence. Faktem je, že ti, co jsou slušní a zároveň schopní, bývají ve svých stranách vždy odsouváni na okraj. K tomu totiž vede celý současný systém politické oligarchie. Ten je potřeba změnit v prvé řadě, a to směrem k přímé odpovědnosti politiků a také soudců.