To, k čemu spěje moderní liberální společnost, je postupné rozbíjení tradiční rodiny. Ještě na počátku dvacátého století tvořili nejbližší rodinu nejen děti, ale spolu s nimi v jedné domácnosti žili prarodiče, praprarodiče. Do širší rodiny patřili kmotři a kmotry, patřili tam bratranci, strýcové, tety a všichni měli vzájemné povinnosti v rámci rodiny. Postupem času jsme přišli o kmotry, prarodiče jsme odsunuli v lepším případě do sociálních ústavů a nejposlednější trend je život samoživitelek, matek bez otců, a singles, tedy jednotlivců, kteří rodinu odmítají absolutně.

Zatímco se své rodiny – vlastní krve – zbavujeme, snaží se nám tu mainstreamová média plus část politiků a aktivistů vytvořit dojem, že skutečnou rodinou může být lesbická partnerka matky nebo homosexuální přítel otce nebo dokonce dva cizí homosexuálové. Modernisté a moderní doba rozbili nejprve rodinu na atomy a následně se pokouší absolutně zvrátit její podstatu.

Sexuální orientace je soukromou věcí každého člověka a já tuto svobodu uznávám. Ohledně postavení tradiční rodiny však nelze dělat ústupky ani v současnosti – i homosexuální páry budou chtít důchod, ale děti, které na jejich důchody budou vydělávat, bohužel vzájemně nezplodí.