To, k čemu spěje moderní liberální společnost, je postupné rozbíjení tradiční rodiny. Ještě na počátku dvacátého století tvořili nejbližší rodinu nejen děti, ale spolu s nimi v jedné domácnosti žili prarodiče, praprarodiče. Do širší rodiny patřili kmotři a kmotry, patřili tam bratranci, strýcové, tety a všichni měli vzájemné povinnosti v rámci rodiny. Postupem času jsme přišli o kmotry, prarodiče jsme odsunuli v lepším případě do sociálních ústavů a nejposlednější trend je život samoživitelek, matek bez otců, a singles, tedy jednotlivců, kteří rodinu odmítají absolutně.
Zatímco se své rodiny – vlastní krve – zbavujeme, snaží se nám tu mainstreamová média plus část politiků a aktivistů vytvořit dojem, že skutečnou rodinou může být lesbická partnerka matky nebo homosexuální přítel otce nebo dokonce dva cizí homosexuálové. Modernisté a moderní doba rozbili nejprve rodinu na atomy a následně se pokouší absolutně zvrátit její podstatu.
Sexuální orientace je soukromou věcí každého člověka a já tuto svobodu uznávám. Ohledně postavení tradiční rodiny však nelze dělat ústupky ani v současnosti – i homosexuální páry budou chtít důchod, ale děti, které na jejich důchody budou vydělávat, bohužel vzájemně nezplodí.
Pokud tu budeme mít dobré vícegenerační rodiny, které budou dětem vštěpovat tradiční hodnoty jako je pracovitost, poctivost, odpovědnost či pokora a skromnost, tak je jedno, kolik nás je, protože v tom zásadním budeme nakonec jedna velká rodina, která se o sebe a své slabé umí postarat.
Základní a nejpodstatnější problém je v morálních hodnotách.
Prvním krokem k nápravě velké části společenských problémů nejsou ekonomické reformy, ale návrat k hodnotám, na kterých naše civilizace stojí – tou neprvnější je dobrá tradiční rodina.
Psali jsme:
Tomio Okamura
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomio Okamura
