Co víc! Obvinili zahraniční politiku EU z těchto důsledků. EU si naivně myslelo, že Rusko je snad spící Míša, který bude dělat "mírové" kompromisy, protože je zima. Nakonec došlo k tomu, že Rusko silově využilo situaci a zvedlo svou armádu ke cvičení, o němž si jen dětina může myslet, že jde o skutečné cvičení.

Ze strany Ruska je to jednoznačná demonstrace síly v této oblasti a pokračování jeho imperiálních tendencí. Rusko se tak samozřejmě vždy chovalo a chovat bude, protože ve hře je Krym a ten už zažil mnoho válek o to, kdo tento enormně důležitý strategický bod Černomoří ovládne. Tyto války vždy dopadly ve prospěch Ruska, protože Rusko jej považuje za "Ródinu", čili vlast.

Pokud chtěl Nikita S. Chruščov, jako pomstu J.V. Stalinovi za jeho násilný odsun původního obyvatelstva Krymu a následné Ruské kolonizaci této oblast, hodit ,"raka do kalhot" příštím vládcům Moskvy, už se nedožil toho, až začne rak štípat. Na rozdíl od Kubánské raketové krize v roce 1962, kde byl účinek na USA okamžitý.

Tohoto problému si bylo Rusko vždy vědomo, a proto mohla Ukrajina získat svou nezávislost až poté, co byl problém Krymu smluvně ošetřen a stala se z něj autonomní Ukrajinská republika s velmi silným ruským etnikem.