Práce zastupitelů obcí, měst i krajů má podstatný význam pro kvalitu života lidí. Kdo se tam jde jen ukázat, ten mnoho po sobě asi nezanechá, ale ten, co mu jde o věc, zmůže mnohé a ovlivní svoji obec a život obyvatel, i když výsledky nepřijdou hned a zpravidla ne u všech nalézá pochopení.

Svoje funkce zastupitelé převážně vykonávají na úkor vlastního volna a pohodlí. Přitom kvantum úkolů, co před nimi jsou, neustále roste, a to zejména proto, že „šetrný stát“ svoje funkce jednoduše přenáší dolů, aniž by důkladně zvážil, zda možnosti měst a obcí odpovídají takovému tlaku. Co na tom, že nedostatky, které to plodí, odnese na svých bedrech občan pilný i méně shánčivý, zkrátka všichni? Státu je to jakoby jedno.

Samostatnou kapitolou je úděl starostů malých obcí, co nejsou pro svoji práci uvolněni. To oni mají být - a začasto i jsou - solí své obce. Je snad nějaký rozdíl mezi odpovědností takového starosty a starosty, co je uvolněn? Jistěže ne. Potvrdí vám to ostatně kterýkoli státní zástupce, co už mimochodem před soud za porušení funkčních povinností pohnal nejednoho z nich. A nejen to, že za chyby se platí v trestním procesu. Jde i o náhradu škody a morální odsudky takových, co mnohdy ani nevědí, o co jde, ale na rychlý soud u půllitru jsou připraveni raz-dva.