Jestliže dnes česká média ostře kritizují prezidenta Zemana za jeho vystoupení mimo hlavní proud  zahraniční politiky české vlády, včera si musel každý, kdo sledoval jednání Kongresu USA, říci, že republikány ovládaný Kongres vlastně ničí zahraničně-politickou linii amerického prezidenta ve vztahu k Blízkému východu a oblasti Perského zálivu. Zdá se, jakoby americkým zákonodárcům  vůbec nevadilo, že politiku USA vůči Iránu a nepřímo tedy i vůči Iráku a Sýrii určuje pro nejbližší léta nikoliv řádně zvolený americký prezident, jehož ústavní doménou zahraniční politika je, ale izraelský premiér. A to nikoliv konsenzuální politik typu J. Rabina, E. Baraka, Š. Pereze či M. Begina, ale politik, který neposunul mírový proces s Palestinci v posledních letech ani o milimetr. Politik ignorující postoje většiny světového společenství pokud jde např. o budování izraelských  osad na okupovaných arabských územích. A také politik, který Izrael přivedl svou politikou do tíživé mezinárodní izolace.

Ve své včerejší velké řeči v Kongresu Netanjahu zopakoval řadu standardních argumentů, obsahujících tradiční klišé militantních izraelských politiků ve vztahu k Iránu, líčících tuto zemi jako stát s potenciálem  balistických raket a atomových zbraní. Netanjahu přitom nepředložil ani nezvratné důkazy pro svá tvrzení, ale zejména neukázal východisko z takové situace.