Čeští (i evropští) politici se po léta otázce Sýrie vesměs vyhýbali, jak jen mohli. Až v posledním půl roce se projevuje jistá změna. Již se tu a tam odvažují kritizovat mocnosti Západu za chyby v jejich syrské politice. To, že rozbíjením sekulárního režimu B. Asada nakypřily půdu pro islamisty všech odrůd. I pro ty nejbezpečnější, nejbezskrupuloznější, kterými jsou teroristé z Islámského státu. Ano, to jsou ti, kteří útočí na civilní cíle v mnoha zemích světa.

Prostě, syrská válka sekulárního režimu s islamisty vyhnala ze země 4 miliony lidí, zejména do Turecka, Jordánska a Libanonu. Odhaduje se, že dalších 7–9 milionu Syřanů žije na územích hájených Asadovou armádou, přičemž se jedná o lidi, kteří ztratili své domovy v jiných oblastech Sýrie. Mnohokrát jsem upozorňoval na to, že pokud by Asadův režim padl, dali by se tito lidé do pohybu. Utíkali by ze země před terorem Islámského státu a dalších militantních islamistů. Utíkali by lidé spjatí se sekulárním baasistickým režimem – vojáci, policisté, pracovníci státní správy a jejich rodiny. Utíkali by statisíce drúzů, dva miliony křesťanů, statisíce alávitů a další.

Široká podpora Asadova režimu v zemi je důvodem, proč se tento režim dávno nezhroutil, byť si to přály USA, Británie, Francie i regionální velmoci Turecko a Saudská Arábie.