V červnu roku 2004 to byla děsuplná prohra ČSSD v evropských volbách, kdy strana dostala 8,8 % hlasů (a B.Sobotka byl v té době ministrem financí ve Špidlově vládě). Tehdy ČSSD nedokázala obratně zkomunikovat právě provedené daňové reformy. A po prezidentské volbě, v níž vlastní poslanci ČSSD podrazili svého kandidáta na prezidenta, M. Zemana, se strana na jeden rok ponořila do chaosu. Také v letošních říjnových volbách ČSSD, po čtyřech letech své vlády v čele se Sobotkou, propadla, a to ještě hlouběji nežli v roce 2004, na 7,3 % hlasů.
Je zajímavé si přečíst, co říká v rozhovoru pro časopis Respekt V. Špidla, jinak nepochybně velmi vzdělaný člověk s velkým mezinárodním přehledem. Ale prostě neúspěšný poradce a neúspěšný premiér a předseda ČSSD.
Česká společnost podle něho prý čeká na mesiáše, který by vyřešil její problémy. Nemyslím si to. Lidé jen čekají na někoho, o kom jsou přesvědčeni, že je schopen řešit jejich praktické problémy a řešit růst životní úrovně a kvality jejich života. A kdo není úplný mimoň. To je celé.
Je to tedy v zásadě prosté. Jestli dnes, téměř u třetiny lidí tuto představu splňuje A. Babiš, tak se podívejme, proč tomu tak je.
A. Babiš celým svým životním příběhem, a můžu mít zřejmě oprávněné pochybnosti o čistotě nabytí veškerého jeho majetku zejména v průběhu 90.let, přesvědčil, že je schopen se starat nejen o sebe, ale také o své zaměstnance, ve srovnání se Sobotkou v očích většiny lidí vede.
Ing. Jiří Paroubek
A v průběhu svého působení v ministerské funkci přesvědčil, že pracuje s plnou vervou a nasazením pro stát. Může se mi to líbit nebo nelíbit, ale jemu se tento dojem podařilo v lidech vyvolat. A nepotřeboval k tomu nějaké velké dávky marketingu, aby toto do podvědomí veřejnosti dostal.
B. Sobotka, jako jedno ze svých posledních „děl“ coby premiér uvádí v médiích potřebu zavést v naší zemi euro. Z toho, co zatím ze zprávy Úřadem vlády na toto téma zpracované proniklo na veřejnost, ale nevyplývají žádné zvláštní a významné argumenty, které bych naopak použil já:
1. Euro můžeme přijmout až tehdy, až bude koruna k euru v poměru nikoli 25,5 korun za euro, ale 18 – 20 korun za jedno euro. Tedy tak, aby lidé nebyli okradeni na svých úsporách a svých platech či důchodech.
2. Je třeba zdůraznit také obrovské konverzní náklady vznikající při převodu měn z korun do eura a opačně, kterými každým rokem republika přichází možná o desítky miliard korun, jež odplývají z republiky.
Tyto argumenty ovšem Sobotka neuvedl. Je hezké mít vznešené a dobré cíle, ale je nutné pro jejich prosazení také používat správné argumenty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
