Dnes je však zřejmé, že Britové zaznamenávají odliv významných evropských institucí usídlených v Londýně do jiných částí Evropy, respektive do jiných zemí Evropské unie. Z Británie také zmizí část finančních služeb a skvěle placených finančních odborníků, kteří také zatím v Británii platí masné daně. A také národohospodářsky se zdá, že se tempo britského růstu po braxitu spíše zmírňuje.

Přišly prostě problémy, se kterými propagandisté brexitu v kampani předcházející referendu nepočítali. A teď ještě EU chce v rámci rozvodového řízení po Velké Británii zaplatit konečný účet za její odchod, a to za finanční závazky vyplývající z dřívějších rozhodnutí evropské osmadvacítky, tedy včetně Velké Británie. Dluhy se platit musí, a to zejména pokud si chce Velká Británie v příštích jednáních o uspořádání budoucích obchodních vztahů s EU zachovat dosavadní výhodnou pozici přístupu britského zboží a služeb na evropský trh.

Podle obvykle dobře informovaných novin The Daily Telegraph, které využily zprávy agentury AFP, se bude konečný účet za odchod Velké Británie z EU pohybovat mezi 45 – 55 miliardami eur. Tedy pro bližší přiblížení, v korunovém vyjádření se jedná o objemy v rozsahu 1,1 – 1,4 bilionu korun. To je suma odpovídající zhruba ročním příjmům jednoho českého státního rozpočtu.