Uplynulý týden ve Financial Times (27.2.) ve zveřejněných údajích ze zdrojů MMF (Thomson Renters Datastream, Haver Analytics, IMF) jsou vidět děsuplná fakta kam to až dopracovala ukrajinská ekonomika. Jestliže před rokem se ještě v březnu se měnil 1 dolar (USD) za 8 ukrajinských hřiven, minulý týden to již bylo téměř 34 hřiven (přesněji 33,78) za dolar.

Roztočila se kola inflace. Válka, tedy válečné výdaje něco stojí. Mezi obyvatelstvem je stále více oběživa, vláda roztočila rotačky na tisk peněz. Inflace se v lednu meziročně zvýšila o téměř 30 %. Ceny bydlení, vody, elektřiny, plynu a dalších vzrostly za poslední rok o zhruba 35 %. Život běžného ukrajinského občana se tedy nesmírně ztížil.

Rozpočtová bilance vlády vyjádřená podílem schodku státního rozpočtu k HDP dosáhla téměř 6 % (ještě v roce 2011 to bylo pod 3%). Reálný HDP země poklesl loni meziročně o 7,5 %, což je podle mého názoru ještě hodně „lichotivé“ číslo, neboť Ukrajina ztratila nejen Krym, ale de facto i své dvě hospodářsky nejsilnější provincie. Skoro bych řekl – a nechci věrohodnost toho čísla příliš podceňovat – že fakticky je to nejspíše více. V letošním roce se očekává meziročně pokles HDP přes 15 %.
Ukrajinská centrální banka ve snaze udržet hotovost v zemi stanovila v minulém týdnu 30% úrokovou míru (dosud to bylo 19,5 %). V tomto týdnu zbankrotovala čtvrtá nejsilnější ukrajinská banka. Ukrajinská centrální banka disponuje rezervami v zahraničních měnách v objemu cca 6 mld. USD. Prostě makroekonomické ukazatele Ukrajiny se oproti závěru Janukovyčovy vlády nevídaně zhoršily vlastně ve všem.
V téhle chvíli nezbývá ukrajinské vládě nic jiného nežli řešit zoufalou finanční situaci svého státu novou půjčkou od MMF na čtyři roky ve výši 17,5 mld. USD. Půjčka MMF má být poskytnuta v okamžiku ukončení bojů (snad v průběhu března) podle smluvených dohod Minsk II.