Dnes nebudu hovořit o pravidelném a stabilním čerpání evropských fondů, které by mohlo pozitivně ovlivnit investiční výstavbu (veřejné i soukromé investice) i růst HDP v zemi. Chci se zabývat jen problematikou bytové výstavby.

Možnosti výstavby nových bytů v osobním vlastnictví, zdá se, jsou značně vyčerpány zužujícími se možnostmi výstavby individuálního bydlení na bázi hypotečního financování. Tím nechci říci, že již nebude o ně vůbec zájem, ale obávám se, že s ohledem na rostoucí úrokové míry hypoték a také na tvrdší podmínky pro financování ze strany bank lze očekávat spíše nižší přírůstky zájemců o bydlení v rámci hypotečního financování nežli v předešlých letech. Stát by měl mít ambici a cíl v první řadě stavět komunální byty, a to prostřednictvím a s využitím iniciativy obcí a krajů. Osobně bych preferoval systém, jehož fungování jsem viděl ve Velké Británii, kde financování výstavby bytových projektů probíhá prostřednictvím neziskových společností. Ty získávají dlouhodobé úvěry (20 let) od bank, a pozemky vhodné pro bytovou výstavbu od obcí za symbolické ceny či zdarma. Podobný systém lze bez velkých problémů uplatnit i u nás, přičemž všichni zúčastnění mohou být spokojeni.

Myslím, že by bylo dobré uvažovat s formou státní podpory prostřednictvím financování části úroků z úvěru, který by si neziskové společnosti vytvořené obcemi či kraji braly. Např. 2% ročně, která by platily, by platil Státní fond pro rozvoj bydlení. Osobně si myslím, že je to vhodnější forma, než současný dotační program ministerstva pro místní rozvoj, který umožňuje poskytnout dotaci na výstavbu bytu či domu ve výši až 1,2 miliardy korun na jednoho zájemce. Jednak by tak bylo uspokojeno mnohem více zájemců o státní podporu a kromě toho by při cílové výstavbě zhruba deset tisíc komunálních bytů ročně nebylo zas tak velkým problémem zajistit financování úroků z úvěrů. Z oněch deset tisíc bytů ročně řekněme o velikosti v průměru 60 m2 a při průměrné ceně 40 000 korun za m2 by hodnota deseti tisíc bytů, stavěných ročně, dosáhla objemu zhruba 24 miliardy korun. Kč. Se dvěma procenty úrokové míry by to bylo necelé 0,5 miliardy korun ročně.